Transfer ostatků

Rozhovor s předsedou o. s. ing. Václavem Chroustem

Únorový Klatovan přinesl i rozhovor s Ing. Václavem Chroustem o klatovských katakombách. Pokud bychom pominuli nevkusnou titulní fotografii, kterou pan editor získal před léty jako účastník společné návštěvy Klubu přátel Klatovska v katakombách, byl rozhovor dalším připomínkou katakomb, činnost občanského sdružení Klatovské katakomby, projektu nové expozice a vlastně i pozvánkou na její otevření, které se plánuje na přelom září a října.

V poslední době se opět začíná mluvit o klatovských katakombách. Z nedávné minulosti si většina Klatovanů možná vzpomene pouze na období, kdy média po dobu téměř tří let plnily zprávy o sporu mezi městem Klatovy a zdejší farností kvůli provozování této významné turistické památky, který dospěl až před soud. Nakonec se obě strany sporu dohodly na založení občanského sdružení Klatovské katakomby, které památku od roku 2006 provozuje.

V dnešních dnech pak většina občanů možná zaregistrovala nějako zprávu o stěhování mumií, ale možná nevíme ani proč a zajímalo by nás třeba kam a co s nimi bude.

Obrátíme se společně na osobu asi nejpovolanější – Ing. Václav Chrousta - předsedu občanského sdružení Klatovské katakomby.

Občanské sdružení Klatovské katakomby vzniklo v roce 2005 a jeho vznik symbolicky ukončil několikaleté spory o to, kdo a jakým způsobem bude provozovat klatovské katakomby. O ty se nové sdružení stará od ledna roku 2006 – tedy již pět let. Ptáte-li se mě osobně, jak jsem „přišel“ ke katakombám, pak bych odpověděl, že téměř náhodou. V době, kdy spory vrcholily, jsem oběma stranám doporučoval smír a aby se o katakomby staraly společně. Nakonec se tak stalo. No a já jsem byl přizván, abych napomohl onu dohodu realizovat. Jen pro pořádek připomenu, že členy sdružení jsou tři ( slovy zákona ) fyzické osoby, a to paní Kateřina Žáková, pan Luboš Smolík a já a dvě právnické osoby- tj. Město Klatovy zastoupené panem starostou Rudolfem Salvetrem a římskokatolická farnost Klatovy zastoupená panem děkanem Antonínem Bachanem. Fyzické osoby nemají žádný nárok na jakékoliv majetkové hodnoty, které případně sdružení získá, a nepobírají za svoji činnost žádný plat, právnické osoby si případný majetek dělí napůl.

Od samého začátku nebylo naší snahou nic jiného než řádná péče o katakomby a snaha lépe a nově je představit nejen klatovské veřejnosti. Respektujeme duchovní rozměr tohoto místa, i proto se již od roku 2006 stalo tradicí každoroční requiem, které zde v Klatovech za zvuků barokní hudby slouží jezuitský provinciál. I proto jsme počínajíce rokem 2007 přišli s projektem Barokních jezuitských Klatov, které mají připomenout nejen historické, společenské, duchovní a kulturní tradice a souvislosti. Je skvělé, že Barokní jezuitské Klatovy našly odezvu v klatovské veřejnosti. Představily se na nich významné osobnosti české i zahraniční, za všechny bych jmenoval historiky Doc. Čornejovou, Doc. Mikulce, filosofy Prof. Halíka a Prof. Sokola. Podpora veřejnosti a materie, kterou Barokní jezuitské Klatovy přinesly, nám umožnily přijít s projektem nové expozice klatovských katakomb. Tento projekt opakovaně uspěl v řízení o dotaci z evropských fondů a bude v letošním roce realizován.

Projekt je poměrně rozsáhlý a pokud bychom měli hovořit jen o něm, přesáhli bychom snadno možnosti tohoto rozhovoru. Dovolte mi proto jen zdůraznit, že jej lze definovat slovy KLATOVY – BAROKO – JEZUITÉ. Každé z těch slov evokuje kouzlo a tajemství a jejich kombinace nás logicky vede do 17. A 18.století. Nevěříte? Pak si nahlas vyslovte Klatovy, poté baroko a jezuité a nechte své myšlenky plynout … budete překvapení, co vše se Vám vybaví. Šerosvit, z něhož vystupují jásavé barvy barokních obrazů? Tordované sloupy, až hříšná smyslnost barokních soch paradoxně často zobrazujících biblické náměty? Dramaticky promyšlená duchovní hudba? Racionalita smísená s mystikou?

Výborné je, že můžeme využít možnosti financování z dotace z Regionálního operačního programu

Kromě naučných, duchovních a kulturních parametrů, má nová expozice klatovských katakomb nesporně výrazný parametr marketingový. Má totiž pozvat do našeho města nové návštěvníky. Má být jakýmsi prvním a výrazným signálem „sem stojí za to přijet, je tu cosi významně unikátního“. Podaří-li se, a to je nyní v rukou těch, kteří ji budou připravovat, pak bude v dobrém slova smyslu nejen pro turisty „důvodem, proč do Klatov jet“. Stejně důležité však je i to další v „nabídce“ - dobré stravování, ubytování, kulturní a sportovní vyžití – prostě „důvody, proč v Klatovech zůstat o chvíli déle a proč se vracet“

Ano, mumie jsou sice nyní ve výborném stavu, ale to je dáno tím, že je o ně řádně pečováno. Jsou předmětem pravidelné kontroly a drobných restaurátorských zásahů, v intervalu přibližně jednou za pět let je potřebná tzv. větší re- konzervace. Ten čas nyní nastal. K jejich dobru, mohu-li to takto říci, přispěje i to, že budou opět uloženy do nových dřevěných rakví ( replik těch barokních) a že bude v rámci projektu obnoven i systém tzv. průduchů, které zajišťují přirozenou ventilaci v kryptách. A co je podstatné, do souboru začleníme i 8 mumií, které byly doposud uloženy v kryptě bez přístupu veřejnosti. Jde o ostatky lidí, které byly v minulosti nějakým způsobem poškozeny, často bohužel vandalským chováním některých návštěvníků ( naposledy zřejmě v roce 1983). Nyní jsme nalezli způsob, jak i tyto ostatky uložit spolu s ostatními důstojným způsobem do nově rekonstruovaných krypt.

Měl jsem loni tu možnost navštívit s Vámi prostory, kde doposud byly umístěné veřejnosti nepřístupné mumie. Mne jako laikovi připadaly ve špatném stavu a umístěné v nevhodných prostorech.

O tom jsem právě hovořil, ovšem ani tyto mumie nejsou ve špatném stavu, jejich handicap je jiný - jedné např. chybí chodilo. V nepřístupné kryptě byly dlouhodobě uloženy tzv. „volně“, jen lehce přikryté papírem, to jsme zhruba před dvěma lety změnili. Konzervátorky přivezly jakési vaky ze speciální tkaniny, v nich jsou nyní tyto ostatky uloženy. Konzervátorky nás navíc přesvědčily, že nejsou-li tyto mumie ve veřejném prostoru, je lepší nechat je tzv. „mimo rakve“. To se ovšem nyní změní.

Kromě projektu o.s. Klatovské katakomby bude realizován i projekt místní farnosti – rekonstrukce krovu a střechy jezuitského kostela. Ovšem kostel by si zasloužil opravu a rekonstrukci celý. Z architektonického hlediska je to možná nejcennější budova ve městě, bohužel je nyní poněkud zchátralá. Na jeho stavbě se podíleli významní stavitelé, jistě můžeme jmenovat Domenica Orsiho a Carla Luraga. Dr. Herold, talentovaný jezuitský historik, argumentuje i ve prospěch podílu Dientzenhoferů při jeho dostavbě, téměř jistě lze uvažovat o průčelí chrámu. Interiér – kromě zajímavé duchovní kompozice kaplí, která sama by stála za stať – obsahuje výtečné barokní varhany, úžasnou kazatelnu, obrazy od malířů Jana Jiřího Heinsche, Ignáce Raaba, F.X. Palka, ale zejména barokní iluzivní malbu od Jana Hiebla. O té a o jejím autorovi pojednávala část programu minulých Barokních jezuitských Klatov. Závěr? I zde je třeba opravy a rekonstrukce.

Ptáte-li se na roli města, pak musím říci, že jezuitský kostel patří farnosti, nicméně město i farnost výborně spolupracují na současných projektech, např. opravu střechy město Klatovy podpoří částkou 700 tis. Kč. Nicméně prioritou města je nyní dokončit rekonstrukci bývalé jezuitské koleje. Věřím, že se podaří z bývalého refektáře vybudovat víceúčelové prostory ( sál, zázemí), které budou sloužit klatovským seniorům a nejen jim.

Pokud proběhne vše podle plánů, mělo by to být v září tohoto roku.

www.klatovan.cz