Odborná konference „Barokní jezuitské Klatovy“
Komentář JUDr. Jiřího Štancla
V sobotu 30. dubna 2011 se sešla více než stovka posluchačů v sálu Městské knihovny v Klatovech, aby vyslechli dopolední přednášky P. Miroslava Herolda, SJ, o úctě k ostatkům světců a poté o jednom z římských prvomučedníků, jehož kosterní pozůstatky lze zhlédnout na levém bočním oltáři barokního kostela Neposkvrněného početí P. Marie a sv. Ignáce na klatovském náměstí, svatém Oenestinovi.
V první přednášce poukázal P. Herold na to, že úctu k ostatkům lidského těla lze vystopovat ve všech kulturách. Možná si někteří z posluchačů připomněli vystoupení prof. Sokola na BJK před dvěma lety, kde přednášející ukázal, jakou úctu prokazovalo pohanství, na rozdíl od dnešní společnosti, zemřelým. Křesťanství z této úcty učinilo předmět kultu. Jde ale, jak připomněl ve své přednášce P. Herold, o cultus relativus, vztahující se prostřednictvím ostatků k samému Bohu.
Reformace paradoxně zvýšila zájem o křesťanské prvomučedníky a jejich kult, neboť jak Luther, Kalvín nebo Zwingli, tak katolická církev tvrdili a snažili se prokázat, že právě jejich církev pochází z apoštolů, bezprostředních předchůdců umučených křesťanů.
V roce 1576 byly v Římě náhodou objeveny podzemní katakomby se statisíci pozůstatky lidských těl. Řada z nich byla bezejmenných, některá nesla jména apelativní (Pius, Clemens apod.), pouze malá část obsahovala jména vlastní. Podobných nálezů se později učinilo více, nastal obrovský zájem o tyto pozůstatky, každý významnější kostel se chtěl pochlubit částí těla prvních umučených pro víru. V Čechách se objevilo celkem 235 ostatků, v některých případech šlo o zlomky kostí, jindy o rozsáhlejší části těl. Praxe vyzvedávání ostatků skončila okolo roku 1860. Není historicky s jistotou doloženo, patřily-li všechny tyto pozůstatky skutečně prvomučedníkům.
V druhé přednášce P. Herold konstatoval, že sv. Oenestin není jméno apelativní, nýbrž jde o jedno z mála vlastních jmen z tohoto okruhu, identifikujících historickou osobu. Do Klatov jeho ostatky nechala přivézt Anna Marie Františka, velkovévodkyně toskánská, v roce 1729 a podarovala jimi jezuitský kostel Panny Marie. Ostatky byly umělecky ztvárněny tak, že kosti doplnily model postavy barokního šlechtice, odpočívajícího po římském způsobu polo leže, opřeného o pravý loket. Hruď je skleněná a dává vyniknout žeberním kostem. Skvělý dar byl předveden téhož roku při okázalé slavnosti a zahájil v Klatovech a okolí nový kult, který se rozšířil do dalších částí českých zemí. Ke sv. Oenestinovi putovali věřící, přinášeli dárky, modlili se k němu a úcta k tomuto světci, podpořená zázraky, šla časově ruku v ruce s úctou ke sv. Janu Nepomuckému.
Sv. Oenestin byl brzy vnímán jako patronus urbis, žádosti o jeho prohlášení tímto patronem však klatovská městská rada v roce 1744, jak se dozvídáme z pramenů, nevyhověla. V roce 1770 ale věnovala několik voskovic k úctě světce, což nasvědčuje tomu, že Oenestin byl již v té době jako patron města i městskou správou uctíván. Na závěr přednášející představil barevné fotografie dnešního stavu světcovy rakve a oltáře a zmínil vhodnost případné budoucí rekonstrukce této ojedinělé památky.
Dodávám, že v loňském roce, u příležitosti oslav 750. výročí založení Klatov Přemyslem Otakarem, požádalo několik klatovských občanů zastupitelstvo města o prohlášení sv. Oenestina patronem urbis, aby tak symbolicky byl dokončen akt, zahájený před zhruba čtvrt tisíciletím. Sedmadvacetičlenné klatovské zastupitelstvo však návrh nepřijalo, když deset zastupitelů hlasovalo pro, deset se hlasování zdrželo a sedm bylo nepřítomno. Navzdory tomu si mnozí Klatované uvědomují, že v podobě mučedníkových ostatků mají ve městě památku pocházející z období tisíce let před založením samotného města.
Odpoledne tým klatovských lékařů a odborníků pečujících o mumifikovaná těla v klatovských katakombách dokumentoval a vysvětlil výsledky výzkumu jednoho z těchto těl. Lékaři použili mj. rentgenu a tomografu. I na této přednášce, na níž se publikum částečně vyměnilo, byl sál naplněn.
Večer celebroval provinciál P. Ing. František Hylmar, SJ, rekviem za duše zemřelých, druhý den, v neděli 1. května, pak v jezuitském kostele byl program Barokních jezuitských Klatov 2011 zakončen slavnou koncelebrovanou mší svatou, hudebně ozdobenou Mozartovou Korunovační mší v podání výborného klatovského Kolegia pro duchovní hudbu řízeného Mgr. Vítem Aschenbrennerem.
JUDr. Jiří Štancl
