Klatovské katakomby oslaví třetí výročí znovuotevření
Slavnostní mše a požehnání publikaci
27. listopadu proběhne požehnání novému sborníku Barokní jezuitské Klatovy 2014. Následovat bude mše Antonio Draghiho v provedení Kolegia pro duchovní hudbu.
Program:
- 17.00, Společenský sál Městské knihovny
Požehnání novému sborníku z historické konference Barokní jezuitské Klatovy 2014: „Dělám to k větší slávě boží a chvále vlasti, Bohuslav Balbín a jeho doba.“
- 18.00, kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce, Klatovy
Missa à 9 Antonia Draghiho, v provedení Kolegia pro duchovní hudbu.
Fotogalerie z akce:
Mgr. Vít Aschenbrenner, Ph.D., o hudbě Antonia Draghiho:
Antonio Draghi, jehož dílo zazní během mešního obřadu 27. listopadu 2014, má za sebou pozoruhodnou kariéru. Ač Ital a dvorní kapelník vídeňského dvora Leopolda I., krátce se pohyboval v Čechách, když celý dvůr na útěku před morem v roce 1680 přesídlil na Pražský hrad. A nebyl v té době rozhodně žádným dvorským nováčkem. Antonio Draghi (1634–1700) se u vídeňského dvora pohyboval již od roku 1658, kdy zde začínal jako basista v dvorní kapele císařovny vdovy Eleonory. Jeho hudební kariéra se rozvíjela postupně. Eleonora jej v roce 1668 jmenovala vicekapelníkem a Draghi tak měl otevřenou cestu k císaři Leopoldovi I. Svoji kariéru završil získáním kapelnického místa císařské kapely v roce 1682, uvolněného po zemřelém Johannu Heinrichu Schmelzerovi. Tento nadaný houslista zemřel na mor shodou okolností právě v Praze v roce 1680, kde pobýval se dvorem stejně jako Draghi.
Foto: kolegium-klatovy.eu, Ludmila Nová
Draghi se zaměřoval především na kompozici hudebně dramatických děl – v Praze například zkomponoval oratorium o svatém Václavu. Avšak zejména jeho opery ve své době zcela dominovaly opernímu repertoáru císařské kapely. Zatímco jeho oratorní a operní kompozice dnes postupně povstávají z prachu archívů, Draghiho liturgická hudba zatím takovéto štěstí nemá. Přitom jeho Missa a 9, jež ozdobí nedělní mešní liturgii, svého autora rozhodně nezapře. Ladné melodické linie vokálních sól, zvukově plná homofonní sazba pětihlasého sboru střídající lehkou rukou napsané polyfonní pasáže, to vše nepochybně přispívalo k dobové proslulosti Draghiho skladeb ve Vídni i v rakouských zemích. Ještě jeden detail však stojí za zmínku. Missa a 9 pochází z roku 1684, mohl ji tedy v závěru svého života hypoteticky slyšet i Bohuslav Balbín. Dokonce není vyloučeno, že tato Draghiho skladba mohla zaznívat také na klatovském farním kůru v době zdejšího mariánského zázraku (1685). A jistou exkluzivitu neztrácí skladba ani v dnešních dnech. Koncem listopadu budeme v Klatovech svědky jediného provedení této Draghiho mše ve střední Evropě.
Sborník z historické konference Barokní jezuitské Klatovy 2014
„Dělám to k větší slávě boží a chvále vlasti, Bohuslav Balbín a jeho doba.“