Pozvánka na pátek

Barokní jezuitské Klatovy 2015

Vážené dámy, vážení pánové, vážení přátelé klatovských katakomb,

devátý ročník Barokních jezuitských Klatov se blíží. Dovolte nám tedy, abychom Vás seznámili s tím, co byste si neměli nechat během posledního dubnového víkendu ujít.

Dnes vás pozveme na páteční podvečer, který čtyři přednášející věnují literatuře, a to literatuře 17. a 18. století.

Na úvod vystoupí PhDr. Martin Svatoš, CSc., který téma nastolí přednáškou s názvem Jezuitská literatura 17. a 18. století. PhDr. Martin Svatoš, CSc. – samostatný vědecký pracovník Ústavu pro klasická studia AV ČR, nyní Kabinetu pro klasická studia při Filozofickém ústavu AV ČR, oddělení Dokumentace a výzkum kulturního dědictví. V posledních letech je jeho badatelská i publikační aktivita zaměřena převážně na dějiny písemné kultury v českých zemích v raném novověku, především pak na výzkum a vydávání novolatinské literatury a na kulturněhistorický výzkum působení náboženských řádů v českých zemích v 17. a 18. století. 

Po něm budou pokračovat pánové Mgr. Tomáš Havelka, Ph.D. (FLÚ AV ČR) působící v komeniologickém oddělení FLÚ AV ČR jako redaktor a editor českých spisů Komenského (Historie Lasitského, Informatorium školy mateřské aj.), na PeDF UK vede semináře starší české literatury. Odborně se zaměřuje na raně novověkou bohemikální literaturu, zejména pak na tematiku rekreativní literatury tohoto období, zvlášť pak na otázky karnevalu v dramatu a karnevalizace obecně a využití krátkých narativních žánrů.

• Matěj Václav Štajer jako vypravěč příkladů.
• Jezuita Matěj Václav Štajer patří mezi nejvýznamnější postavy české literatury druhé poloviny 17. století. Jeho Postila katolická je pozoruhodná z řady důvodů, jedním z nich je narativní rovina exempel. Pokud navíc spojíme exemplový plán Postily a Štajerova překladu Manniho Věčného pekelného žaláře, stane se Štajer jedním z vůbec nejvýznamnějších producentů exempel své doby. Pokusím se ozřejmit, jak s exemply pracuje, na několika případech předvedu různé interpretační a literárně historické problémy.

Mgr. Ondřej Koupil (1972), který vystudoval latinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracuje v Benediktinském arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Praze–Břevnově jako editor knižní řady Pietas benedictina a v Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky. Jako bohemista se věnuje gramatografii češtiny v 16.–19. století a písemnictví raného novověku. Překládá z latiny (sv. Benedikt z Nursie, sv. Augustin, Jan Cassianus, sv. Bernard, Girolamo Savonarola). Na tomto klatovském setkání vystupuje jako soukromá osoba.

• Svatováclavská bible: jezuitská edice českého biblické překladu dokončená před 300 lety
• Od 70. let 17. století do 2. desetiletí 18. století vydávali jezuité ve své pražské tiskárně český překlad bible opatřený komentáři. Tři svazky jsou spojeny hlavně se jmény Jiří Konstanc SI, Matěj Štajer SI a Jan Barner SI. Referát toto vydání bible krátce představí. Referující připravuje v nakladatelství Karolinum v tomto roce spolu s historikem a bohemistou Jiřím M. Havlíkem a kunsthistorikem Martinem Mádlem k vydání antologii z textu Svatováclavské bible, která by měla připomenout kulaté 300. výročí dokončení této biblické edice (1715) –referát představí právě pobíhající práci tohoto týmu a celý projekt.

a na závěr pátečního bloku vystoupí Mgr. Jan Linka (1971), který pracuje v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, zabývá se především raněnovověkou bohemikální literaturou. Vydal Kroniku českou Václava Hájka z Libočan (2013).

• Hodinky zlaté Bohmila (1709) – vrcholný hymnus českého baroka od jezuity Daniela Nitsche
• Cílem příspěvku je představit meditativní hymnus autora, který je dosud znám spíše pouze jako autor souboru kázání Berla královská. Nepříliš rozsáhlé hodinky byly známy ve své anonymní latinské podobě již Brideliovu pokolení, jejich Nitschova česká adaptace a následný německý překlad od jezuity Andrease Freybergera (1734) svědčí o jejich mimořádném významu pro prostředí české jezuitské provincie. Nitschovo zpracování bylo obdivováno současníky a z prozodického hlediska ukázalo nové možnosti českojazyčné poezie.