Karafiát Vojtěch Chanovský
Klatovan (č. 6, str. 8)
V pátek 28. června byl v klatovských katakombách pojmenován nový klatovský karafiát jménem Vojtěch Chanovský. Zeptali jsme se Václava Chrousta, klatovského místostarosty a předsedy o. s. Klatovské katakomby, jak ke spojení „karafiát a Vojtěch Chanovský“ došlo?
Pojmenovat nový druh karafiátu je výsadou pěstitele, v tomto případě pana Petera Pošefky. Ten za mnou před časem přišel, řekl, že má krásný nový karafiát a že by jej rád věnoval někomu z jezuitů, kteří v Klatovech působili. Vyšel nám Vojtěch Chanovský.
Proč právě on?
Protože díky němu přišli jezuité do Klatov, aby tu založili gymnázium, a protože jeho ostatky jsou dodnes pietně v katakombách uloženy. Samotní soudobí jezuité mu přiznali titul otce zakladatele koleje, byl respektovanou osobností a zemřel v pověsti svatosti. Měl samozřejmě i své chyby, ale jako asketický misionář, skoro bych řekl misionář typu sv. Františka z Assisi, prošel náš kraj a důvěrně jej znal, miloval ho. Tím krajem myslím dnešní Klatovsko, Sušicko, Horažďovicko, Nepomucko, Blatensko. Přes dvacet let tudy Chanovský chodil, a jak řekl provinciál současných českých jezuitů při slavnostním požehnání nového karafiátu, „rozdával své srdce“. Musíme si uvědomit, v jaké době tak činil – trvala válka (Třicetiletá válka 1618–1648), jejíhož konce se Vojtěch Chanovský nedožil. A i v takové době myslel na budoucnost – a právě budoucností pro něj byla jezuitská rezidence a kolej v Klatovech. Rezidence vznikla v roce 1636, kolej – tj. vlastně jakýsi jezuitský klášter – v roce 1642.
Ovšem ihned po příchodu jezuitů do Klatov vzniklo gymnázium. A to je, myslím, nejvýznamnější čin, jenž lze Chanovskému připsat. Úsilí přivést jezuity do Klatov v sobě automaticky zahrnovalo úsilí založit zde gymnázium a poskytnout tak místním lidem kvalitní středoškolské vzdělání.
Bylo založení gymnázia opravdu až tak významné?
Nesporně, dokonce bych řekl velevýznamné. Jen považte – klatovská gymnaziální tradice je dnes již 377 let stará! Navíc nebylo to gymnázium ledajaké. Paní Kateřina Valentová ve své knize o jezuitských gymnáziích dokládá, že klatovské gymnázium bylo největším neakademickým gymnáziem na území Čech, Moravy a Slezska a že je na počátku 18. st. navštěvovalo více než 300 studentů. Mezi jeho studenty patřili i Václav Matěj Kramerius, klatovský rodák a vlastně první český novinář a nakladatel, nebo Josef Dobrovský, modrý abbé, jehož životní cesta je spojena i s dalšími místy našeho regionu. Gymnázium jsou žáci, ale i učitelé – tj. inteligence. Jezuitů tu bylo v dobách jejich největší slávy téměř 40 a starali se nejen o tzv. „kněžské povinnosti“. Podíleli se i na kultuře místa – v expozici v katakombách názorně dokládáme, že díky jezuitům např. i Klatované na počátku 18. st. dobře věděli, jak vypadají američtí indiáni, jaké jsou v Novém světě podivuhodná zvířata a rostliny, měli slušnou informaci o Číně atd. To vše díky tomu, že tu „fungoval jezuitský internet“ – síť dopisů, publikací, sdílení informací.
Děkuji za rozhovor.
