V okamžiku smrti generálního vikáře Johánka z Pomuka dne 20. března 1393 se započal příběh mučedníkova druhého života, který po více než třech stoletích vyvrcholil svatořečením Jana Nepomuckého – českého světce, jemuž se kořil celý tehdejší katolický svět. Tento triumf v sobě ale současně nesl i počátky konce nepomucenské legendy. Nešlo ani tak o to, že proti kultu mučedníka zpovědního tajemství se obraceli protestantští publicisté a že lidoví heretici příležitostně tupili a zesměšňovali Nepomukovy sochy. Legendu nakonec zahubila racionalistická kritika ponejvíce  z katolických řad. Na její místo ovšem ihned nastolila legendy jiné. Příběh Nepomukova druhého života zůstává především příběhem o nás samých.