Narozen 8. 9. 1974 v Klatovech. V letech 1989–1993 absolvoval gymnázium Jar. Vrchlického tamtéž a ve školním roce 1993–1994 zahájil pětileté neučitelské magisterské studium kulturní historie na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity. Studium ukončil státní zkouškou a obhajobou diplomové práce 3. září 1999.

Od 1. září 1998 byl, zpočátku při studiu, zaměstnán jako archivář ve Státním okresním archivu Klatovy. Od 1. ledna 2001 pracoval ve Výzkumném centru pro dějiny vědy při Archivu AV ČR. Zde se zabýval dějinami Československé psychiatrické společnosti a jejích předchůdkyň. Dále se mimo VCDV věnoval problematice každodennosti v kolejích jezuitského řádu na přelomu 17. a 18. století.

Od 1. listopadu 2001 pracuje v Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kde se též zprvu věnoval medicíně v prostředí jezuitských kolejí. Později se zaměřil na problematiku dějin zázračných uzdravení, medicínu v prostředí dominikánského řádu a na dějiny epidemiologie v raném novověku.

V roce 2009 získal titul Ph.D. a o čtyři roky později se habilitoval pro obor dějiny lékařství. Od roku 2013 je také přednostou Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků. Je členem výboru Společnosti pro dějiny věd a techniky.

Vyučuje předměty Základy lékařské terminologie a Basic Medical Terminology pro studující v českém a anglickém studiu všeobecného lékařství, bakalářských oborech, General Medicine a Dentistry. Je autorem skript Guide to Medical Terminology. Podílí se na volitelných přednáškách k dějinám medicíny v raném novověku.

Výběr literatury za posledních pět let:

• Karel Černý, A Century of Miracles. Miracles of Jesuit Saints in Bohemia 1620–1720, Virus. Beiträge zur Sozialgeschichte der Medizin 7, 2008, s. 175–183.
• Karel Černý – Jiří M. Havlík, Jezuité a mor, Praha: Nakladatelství Lidové noviny 2008.
• Karel Černý, Zázraky, historie a biomedicína, Folia Historica Bohemica 24, 2009, č. 1, s. 7–19.
• Karel Černý, Století jezuitských zázraků (1600–1722) v zápisech P. Jana Millera SJ, in: Petra Cemus (ed.), Bohemia Jesuitica 1556–2006, Praha, Nakladatelství Karolinum, 2010, s. 405–418.
• Karel Černý, Klatovy barokní, in: Lenka Sýkorová a kol., Klatovy. Historie/Kultura/Lidé, Praha, Nakladatelství Lidové noviny, 2010, s. 211–250.
• Karel Černý, Disciplína a další aspekty řádové organizace v české dominikánské provincii (podle zápisů provinciálů z let 1653–1721), Folia Historica Bohemica 25, 2010, č. 2, s. 67–111.
• Karel Černý, Dějiny dominikánského konventu sv. Vavřince v Klatovech mezi lety 1650–1720 podle Libri provinciae, Sborník prací z historie a dějin umění 6, 2011, s. 13–53.
• Karel Černý, Early Modern „Citation Index“? Medical Authorities in Academic Treatises on Plague (1480–1725), Prague Medical Report 113, 2012, č. 2, s. 119–135.
• Karel Černý, Medicína v české provincii dominikánského řádu v letech 1650–1720, Historická demografie 2012, č. 2, s. 1–24.
• Karel Černý, Magical and Natural Amulets in Early Modern Plague Treatises, Sudhoffs Archiv 97, 2013, č. 1, s. 81–101.
• Karel Černý, Guide to Medical Terminology (skriptum), Praha: Karolinum 2013.
• Karel Černý, Dominicans and balneology in the Bohemia and surrounding countries (1650–1720), Acta Medico–Historica Adriatica 11, 2013, č. 1, s. 31–44.
• Karel Černý, Monarcha virulentus: Tělo nemocného morem v akademických spisech od konce 14. století do první čtvrtiny 18. století – koncepce, kontinuita a vývoj, in: Milena Lenderová – Vladan Hanulík – Daniela Tinková, Dějiny těla: prameny, koncepty, historiografie, Červený Kostelec: Pavel Mervart 2013, s. 67–109.

Dlouholetá pracovnice Ústavu dějin UK a archivu UK; zabývá se především dějinami školství a církevními dějinami, v těchto oborech publikovala řadu studií a monografií. Podílela se Velkých dějinách zemí Koruny české vydaných nakladatelstvím Paseka a dalším kolektivním díle Dějiny Univerzity Karlovy. V Klatovech spolupracuje pravidelně na přípravě Barokních jezuitských Klatov a historických expozic.

Studium: SVVŠ Praha 10, Přípotoční 1965-1968,  Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, obor archivnictví-dějepis 1968-1973, PhDr. 1974 (FF UK), CSc. 1988 (FF UK), doc. 1999 (FSV UK)

Působení: od 1973 Archiv UK (nejprve jako odborná asistentka, od 1984 vědecká asistentka, od 1988 vědecká pracovnice), od 1992 Ústav dějin UK, vědecká pracovnice

Hlavní obory působení: dějiny školství, dějiny vzdělanosti, církevní dějiny raného novověku

Členství ve vědeckých a redakčních radách: členka redakční rady Ústavu dějin UK od 1990 (dosud), členka užší redakční rady časopisu Dějiny a současnost 1995–2004, členka Vědecké rady Archivu Akademie věd ČR 1992–1996, předsedkyně Vědecké rady Archivu AV ČR 1996–2004, v současné době předsedkyně Atestační komise Masarykova ústavu – Archivu AV ČR, členka Grantové agentury UK 1996–2002, členka Grantové agentury AV ČR 1998-2002, členka Grantové agentury ČR 2005–2008

Pedagogická činnost: UK Pedagogická fakulta, Katedra dějin a didaktiky dějepisu – 1995-2005 – úvod do studia dějepisu, semináře k dějinám 16.-19. století, vedení diplomových prací, v současné době členka Oborové rady pro doktorská studia KDDD PedF UK , vedení disertačních prací, členka zkušební komise Institutu mezinárodních studií FSV UK, 2008 FF UK Ústav českých dějin, přednášky k dějinám UK.

Jejím manželem je prof. Petr Čornej.

Výběrová bibliografie (knižní tituly):

• A History of Charles University. Volume I (1348–1802). Edd. Ivana Čornejová – Michal Svatoš ve spolupráci s Petrem Svobodným. Karolinum Press, Prague 2001.
• Dějepis pro gymnázia a střední školy 2. Středověk a raný novověk (Petr Čornej, Ivana Čornejová, František Parkan). SPN – pedagogické nakladatelství, akciová společnost, Praha 2001, s. 110–131, 133.
• Dějepis pro střední odborné školy. České a světové dějiny (Petr Čornej, Ivana Čornejová, Milan Kudrys, František Parkan). SPN – pedagogické nakladatelství, akciová společnost, Praha 2002, s. 96–109, 112–117, 118–123.
• Dějiny evropské civlilizace I (Petr Čornej, Ivana Čornejová, Petr Charvát, Kateřina Charvátová, Jana Kepartová, Antonín Kostlán). Paseka, Praha – Litomyšl 1995 (2. vydání 1997, 3. vydání 1999), s. 309–319, 346–360.
• Dějiny Univerzity Karlovy I. 1347/48–1622 (redaktor svazku Michal Svatoš; Ivana Čornejová, Jaroslav Kadlec, Jiří Kejř, Jiří Pešek, Petr Svobodný, František Šmahel). Karolinum, Praha 1995, s. 247–268.
• Dějiny Univerzity Karlovy II. 1622–1802 (Ivana Čornejová, Karel Beránek, Zdeněk Hojda, Ludmila Hlaváčková, Marie Pavlíková, Petr Svobodný). Karolinum, Praha 1996, s. 11–68, 99–135, 225–240. (spoluautor Zdeněk Hojda), 241–271.
• Dějiny zemí Koruny české I. (rok vydání originálu: 1992, vydání v ČR/SR: 1992)
• Evropa králů a císařů. Významní panovníci a vládnoucí dynastie do 5. století do současnosti. Petr Čornej, Jan P. Kučera, Vratislav Vaníček a kol. (Ivana Čornejová, Pavel Hoke, Věra Hrochová, Jan Kumpera, Vít Vlnas). Ivo Železný, Praha 1997. 410 s. + tabulky (maďarské vydání Európa uralkodói, Maecenas Könyukiadó, Budapest 1999. s. 324).
• Histoire des Pays tch?ques. Sous la direction de Pavel Bělina, Petr Čornej et Jiří Pokorný, Éditions du Seuil, Paris 1995, s. 173–194, 211–251.
• Jíloviště v dobách minulých (1347–1948). K 650. výročí první písemné zmínky o Jílovišti. Reklamní agentura MIRSA – Obecní úřad Jíloviště, Jíloviště 1998. 38 s.
• Kapitoly z dějin pražské univerzity 1622–1733. Praha : Karolinum, 1992. 192 s. ISBN 80–7066–392–8.
• Kdy, kde, proč a jak se to stalo v českých dějinách. Sto událostí, které dramaticky změnily naši historii (Petr Čornej, Pavel Bělina, Ivana Čornejová, Robert Kvaček, Robert Novotný, František Parkan, Tomáš Pavlíček, Jiří Pernes, Jiří Pokorný, Naďa Profantová, Gabriela Šarochová, Petr Vágner, Vít Vlnas). Reader's Digest Výběr, Praha 2001, s. 182–193, 202–209, 214–221, 226–233.
• Osudové osmičky. Přelomové roky v českých dějinách. Petr Čornej – Jiří Pokorný (garanti projektu) a kol. (Milena Bartlová, Pavel Bělina, Ivana Čornejová, Petr Havel, Pavel Kovář, Robert Kvaček, Petr Mareš, Jaromír Navrátil, Bohumil Pečinka, Jiří Rak, Jan Rychlík, Petr Svobodný, Jan Urban, Vratislav Vaníček, Vít Vlnas, Blanka Zilynská, Bohdan Zilynskyj). Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1999, s. 138–151.
• Osudy Českých králů a královen (rok vydání originálu: 2013, vydání v ČR/SR: 2013)
• Předěly staletí. České a světové dějiny v horizontech věků. Editor Jiří Rulf (autorský tým Milena Bartlová, Pavel Bělina, Miloš Čermák, Petr Čornej, Ivana Čornejová, Tomáš Feřtek, Bořivoj Hnízdo, Petr Charvát, Ivan Klimeš, Tomáš Klvaňa, Luboš Kropáček, Jan P. Kučera, Robert Novotný, František Parkan, Jiří Pokorný, Jiří Rak, Svatava Raková, Daniela Tinková, Vít Vlnas, Bohdan Zilynskyj). Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2000, s. 55–61, 237–243.
• Tovaryšstvo Ježíšovo: Jezuité v Čechách. Praha : Mladá fronta, 1995. 245 s. ISBN 80–204–0471–6. 2. vyd. Praha : Hart, 2002. 264 s. ISBN 80–86529–30–4.
• Ve stínu tvých křídel : Habsburkové v českých dějinách. Praha : Grafoprint–Neubert, 1995. 289 s. ISBN 80–85785–20–X. (spoluautoři Vít Vlnas a Jiří Rak).
• Velké dějiny zemí Koruny české VIII. 1618–1683. Praha : Paseka, 2008. 711 s. ISBN 978–80–7185–947–5. (spoluautoři Jiří Mikulec, Vít Vlnas, Jiří Kaše)
• Z minulosti Děčínska a Českolipska IV (rok vydání originálu: 1985, vydání v ČR/SR: 1985)
• Životopisný slovník pražské univerzity. Filozofická a teologická fakulta 1654–1773, spolu s Annou Fechtnerovou Univerzita Karlova Praha 1986, 597 s.

Studie ve vědeckých časopisech, sbornících a edicích:

• Co by bylo, kdyby nebyla bitva na Bílé hoře
• Hrdinové a zrádci (2003)

• Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku
• Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.

Předseda občanského sdružení Klatovské katakomby a místostarosta Klatov.

Doc. PhDr. Marie Janečková, CSc., (nar. 1949) absolvovala po středoškolských studiích Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích, obor čeština − němčina (1971) a Filozofickou fakultu UK v Praze, obor čeština – ruština (1977). Od roku 1978 do roku 2005 působila na katedře českého jazyka a literatury PF JU v Českých Budějovicích jako odborná asistentka. Učila nejprve současný český jazyk, ale brzy se specializovala na historickou češtinu a její vývoj, vyučuje historickou gramatiku a dialektologii, slovotvorbu, onomastiku a rétoriku. Vědeckou přípravu absolvovala na FF UJEP v Brně (dnes Masarykova univerzita), v roce 1982 zde složila rigorózní zkoušku v oboru český jazyk, v roce 1986 vykonala příslušné zkoušky, obhájila disertační práci z historické slovotvorby Utvářenost sloves v rané staré češtině a získala titul CSc. Habilitační řízení proběhlo na FF UP v Olomouci, v roce 2004 obhájila práci Substantivní slovní zásoba J. A. Komenského z aspektu slovotvorného. Od roku 2006 až dosud je docentkou českého jazyka v Ústavu bohemistiky FF JU v Českých Budějovicích.

Publikovala v oboru dialektologie, přispěla do sborníků Jazyk a řeč jihočeského regionu (1992, 1993, 1994, 1995) a nářeční studií do kolektivní monografie Český jazyk na přelomu tisíciletí (1997), která vznikla s podporou GA ČR. V letech 1998−2000 byla členkou výzkumného týmu zabývajícího se jazykem a stylem barokních textů, podílela se na vzniku sborníků K jazyku a stylu českých barokních textů I, II (1998, 2000). V období 2007−2009 byla řešitelkou týmového grantového projektu GA ČR Jazyk a styl v době barokní, autorkou monografie K jazyku českého baroka. Hláskosloví, pravopis a tisk, označování kvantity (2009), editorkou (s J. Alexovou a V. Pospíšilovou) kolektivní monografie Slovesné baroko ve středoevropském prostoru (2010), spoluautorkou monografie V nuznej slávě, v slavnej nouzi. Svět Ondřeje Jakuba Františka de Waldta (2011). Od roku 2013 je řešitelkou týmového grantového projektu Jihočeské univerzity (GA JU) − Barokní text z aspektu lingvistického a historického − se spoluúčastí doc. PhDr. Marie Ryantové, CSc., a studentů doktorského studia archivnictví a českého jazyka. Popularizaci českého jazyka, jeho pravopisu a proměnám slovní zásoby se věnuje v déle trvající spolupráci s českobudějovickou pobočkou Českého rozhlasu 2.

Doc. PhDr. Marie Janečková, CSc., pracuje v oddělení historických jazykovědných disciplín a starší české literatury Ústavu bohemistiky Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vyučuje historickou mluvnici češtiny a dialektologii, slovotvorbu, onomastiku a rétoriku studenty Filozofické a Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity. Předmětem jejího dlouhodobého zájmu je čeština barokních autorů, především kazatelů.

PhDr. Jitka Lněničková, historička ve svobodném povolání, kurátorka Pavilonu skla v Klatovech a Sklářského muzea v Anníně. Věnuje je historii evropského sklářství a dějinám každodennosti.

Výběrová bibliografie:

• České a moravské obalové sklo(rok vydání originálu: 2007, vydání v ČR/SR: 2007)
• České země v době baroka(rok vydání originálu: 1994, vydání v ČR/SR: 1999)
• České země v době obrození(rok vydání originálu: 1995, vydání v ČR/SR: 2002)
• České země v době osvícenství(rok vydání originálu: 1995, vydání v ČR/SR: 2002)
• České země v době předbřeznové 1792–1848(rok vydání originálu: 1999, vydání v ČR/SR: 1999)
• Historica Pragensia(vydání v ČR/SR: 2008)
• Jezdíme, plujeme, létáme : Ilustrované dějiny dopravy(rok vydání originálu: 2010, vydání v ČR/SR: 2010)
• Příběhy šumavských sklářů(rok vydání originálu: 2011, vydání v ČR/SR: 2011)
• Sklo v Praze(rok vydání originálu: 2003, vydání v ČR/SR: 2003)
• Spoutané paprsky, HARNESSED RAYS OF LIGHT, GEBUNDENE STRAHLEN
• (vydání v ČR/SR: 2005)Šumavské sklářství
• (rok vydání originálu: 1996, vydání v ČR/SR: 1996)

doc. Mgr. Tomáš Malý, Ph.D.
Historický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Ve své pedagogické i odborné činnosti se věnuje dějinám náboženství a kultury ve střední Evropě raného novověku. Je autorem knih a studií o barokní zbožnosti, náboženské imaginaci a sekularizaci. Nedávné publikace: T. Malý – P. Suchánek,Images of Purgatory. Studies in Religious Imagination and Innovation (The Czech Lands, 1600–1800), Rome: Viella, 2021; T. Malý,Obrazy a rituál: římské korunovace divotvorných Madon a koncept barokní kultury, Praha: NLN, 2019.

Prof. PhDr. Jiří Mikulec, CSc. (nar. 1962) je vědeckým pracovníkem Historického ústavu Akademie věd ČR v Praze, externě přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice. Zabývá se českými dějinami raného novověku ve středoevropském kontextu, zaměřuje se především na náboženskou a církevní problematiku 17. a 18. století, na kulturní a sociální témata a věnuje se i politickým dějinám českých zemí a habsburské monarchie.

Vedle odborných studií je autorem knih Poddanská otázka v barokních Čechách (1993), Leopold I. Život a vláda barokního Habsburka (1997), Barokní náboženská bratrstva v Čechách (2000), 31. 7. 1627 – Rekatolizace šlechty v Čechách. Čí je země, toho je i náboženství (2005). Jeho nejnovější knihou je syntetická monografie Náboženský život a barokní zbožnost v českých zemích (2013). Na řadě odborných knižních publikací se J. Mikulec podílel také jako spoluautor, v poslední době zejména na osmém a devátém svazku Velkých dějin zemí Koruny české (2008 a 2011).

Je historička umění a archivářka. V letech 2001–2014 pracovala v Národním archivu v Praze, od roku 2005 přednáší na Ústavu dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Specializuje se na barokní umění. Je autorkou řady odborných statí a dalších prací, zaměřených mimo jiné na dějiny a interpretaci umělecké výzdoby staveb v rámci řádu Tovaryšstva Ježíšova. Žije v Odoleně Vodě.

• Petra Oulíková, Obrazové cykly v jezuitských řádových domech, in: Ivana Čornejová - Hedvika Kuchařová - Kateřina Valentová (ed.), Locus pieatis et vitae (Sborník příspěvků z konference konané v Hejnicích ve dnech 13. - 15. září 2007), Praha 2008, s. 435-446.
• Mojmír Horyna - Petra Oulíková, Kostel sv. Klimenta, Odolena Voda, Odolena Voda 2007.
• Mojmír Horyna - Petra Oulíková, Kostel sv. Ignáce z Loyoly. Praha - Nové Město, Kostelní Vydří 2006.
• Petra Oulíková, Klementinum. Průvodce, Praha 2006.
• Petra Nevímová, Jan Kuben - vir memoriae immortalis, in: Jan Royt - Petra Nevímová (ed.), Album amicorum. Sborník ku poctě prof. Mojmíra Horyny, Praha 2005, s. 124-132.
• Petra Nevímová, Virga notat virginem et flos deum hominem. Freskový cyklus J. Hiebela v Doksanech, in: Petr Hrubý - Michaela Hrubá, Barokní umění v severozápadních Čechách (Sborník z kolokvia uskutečněného v Muzeu města Ústí nad Labem 24.-25. května 2001), Ústí nad Labem 2003, s. 197-232.
• Petra Nevímová, Vliv spirituality Tovaryšstva Ježíšova na výzdobné programy řádových kostelů, in: Ivana Čornejová (ed.), Úloha církevních řádů při pobělohorské rekatolizaci (Sborník příspěvků z pracovního semináře konaného ve Vranově u Brna ve dnech 4. - 5. 6. 2003), Praha 2003, s. 217-249.
• Petra Nevímová, Cyklus nástěnných maleb na chodbách pražského Klementina, in: Alena Pazderová (ed.), Pocta Josefu Kollmannovi. Sborník k životnímu jubileu, Praha 2002, s. 214-227.
• Petra Nevímová, Novoměstská jezuitská kolej a kostel sv. Ignáce v Praze, Pražský sborník historický XXX, 1998, s. 151-186.
• Petra Nevímová, Ikonografický program původní výzdoby jezuitského kostela sv. Ignáce v Praze na Novém Městě, Umění 45, 1997, s. 186-201.

PhDr. Martin Svatoš, CSc. – samostatný vědecký pracovník Ústavu pro klasická studia AV ČR, nyní Kabinetu pro klasická studia při Filozofickém ústavu AV ČR, oddělení Dokumentace a výzkum kulturního dědictví.

Pořádal řadu vědeckých konferencí a kolokvií, přednášel a přednáší na mezinárodních i českých vědeckých konferencích. V letech 1999–2005 koordinoval českou účast na mezinárodním multilaterálním projektu „L’Europe en réseau. Contributions a l’histoire de la culture écrite 1650–1918 – Vernetztes Europa. Beiträge zur Kulturgeschichte des Buchwesens 1650–1918“. V současné době je členem redakčních rad sborníků Acta Comeniana a Pražský sborník historický.

Zabývá se dějinami klasické filologie a humanistického vzdělání v habsburské monarchii, z toho oboru publikoval studie a dvě monografie. Uveřejnil též řadu studií o recepci antické kultury v novodobé české i evropské kultuře, antologii českého humoru na antické téma i překlady novolatinské literatury, zvl. české provenience. Věnoval se rovněž výzkumu a publikování archívních materiálů týkajících se života a díla Franze Kafky.

V posledních letech je jeho badatelská i publikační aktivita zaměřena převážně na dějiny písemné kultury v českých zemích v raném novověku, především pak na výzkum a vydávání novolatinské literatury a na kulturněhistorický výzkum působení náboženských řádů v českých zemích v 17. a 18. století. V rámci výzkumu knižní kultury raného novověku byl v letech 1999–2005 za českou stranu koordinátorem mezinárodního multilaterálního projektu „Livre, culture et nationalités dans la monarchie des Habsbourgs (17e–19e siècles)“. V poslední době připravil k vydání řečnický spis Bohuslava Balbína: Qvaesita oratoria (v tisku) a podílel se na vydání dosud nevydaného třetího dílu historické práce Aloise Kroesse SJ: Geschichte der Böhmischen Provinz der Gesellschaft Jesu, III. Band, z nově nalezeného rukopisu, resp. strojopisu (spolu s P. Petrem Kolářem SJ). V současné době se podílí mj. na přípravě edice rukopisu Jana Petra Cerroniho: Scriptores Regni Bohemiae v rámci projektu „Johann Peter Cerroni a historia litteraria jeho doby I“

Zdroj:

• Kabinet pro klasická studia, AV ČR