Co se Vám vybaví, když slyšíte „Klatovy?“

rozhovor s P. Ing. Františkem Hylmarem, provinciálem České provincie Tovaryšstva Ježíšova

Před lety se mi vybavoval pouze pohled na městskou dominantu, na tři věže: jednu vyšší černou a dvě nižší bílé. Pak jsem město zběžně poznal z krátkých turistických návštěv a uvědomil jsem si, že ty dvě bílé věže patří jezuitskému kostelu, ke kterému patří i starobylá kolej a po nímž se urývají katakomby s mumifikovanými těly několika měšťanů a jezuitů. Před dvěma lety jsem Klatovy navštívil znovu. Bylo to na pozvání místního pana děkana kvůli vzpomínkové bohoslužbě za zesnulé z katakomb. Při tom jsme se seznámili s několika velmi zajímavými živými Klatovany, a tak pro mě město a jeho okolí ožilo. A jak to bývá mezi přáteli, nacházíme od té doby stále nové příležitosti, jak se setkávat.

Na tuto otázku loni vlastně odpověděli ti, kdo přišli na přednášky, na divadelní představení i na bohoslužby s hudebním doprovodem. Nebylo jich málo, takže asi bude pravda, že se mnozí současní lidé osloveni cítí. Spojení dějin, zpěvu, hudby a divadla s duchovním slovem a obřadem má svou přitažlivost, která člověka zasahuje hlouběji, než by se na první pohled mohlo zdát. Lidský duch se úplně zapřít nedá a hlásí se o své.

Generální kongregace je sněm zástupců jezuitského řádu z celého světa. Neschází se pravidelně, jen když je potřeba; dvě předcházející kongregace se konaly v roce 1983 a 1995. Motivy svolání bývají dva: volba nového představeného nebo projednání důležitých otázek života řádu. Z obou těchto důvodů se letos od 7. ledna do 6. března v Římě sešla 35. generální kongregace od založení řádu v roce 1540. Výjimečná byla tím, že na jejím počátku dosavadní generální představený Holanďan Peter-Hans Kolvenbach jako první v historii předložil návrh na své odstoupení. Nepodiví se tomu ten, kdo ví, že otci Kolvenbachovi letos bude osmdesát a že byl „generálem” už téměř dvacet pět let. Kongregace demisi přijala a 19. ledna vybralo 217 volitelů novým představeným sympatického jednasedmdesátiletého Adolfa Nicoláse, původem Španěla s mnohaletou zkušeností života v Japonsku a východní Asii. Dalším výsledkem kongregace je šest dekretů o různých stránkách jezuitského života: o jeho podstatě a identitě, o jezuitské misi v dnešním světě, o řízení řádu, o spolupráci s ostatními, o jezuitské poslušnosti a o vztahu k papeži. Kongregace samotné účastníky příjemně překvapila duchem přátelství, jednoty a odhodláníen todo amar y servir(ve všem milovat a sloužit), jak říkal zakladatel řádu Ignác z Loyoly.