Barokní zbožnost v Balbínově době a díle
Barokní jezuitské Klatovy 2014
Barokní zbožnost v Balbínově době a díle
Příspěvek je věnován formám a projevům náboženského života v katolickém prostředí ve druhé polovině 17. století. Na počátku autor blíže určí obsah termínu „barokní zbožnost“ a seznámí s charakteristickými znaky tohoto fenoménu. Dále představí několik příkladů náboženského chování jedinců převážně z pobělohorského období, o nichž píše Bohuslav Balbín ve svých dílech, především v pojednání Bohemia Sancta (čtvrtá kniha první dekády Miscellaneí). Referát tak na příkladu Balbínových textů ukáže, jak byla konstruována příkladná zbožnost „nesvatých“ osob v hagiografickém díle a co bylo považováno za hodnoty v náboženském životě doby baroka.
Doc. PhDr. Jiří Mikulec, CSc.
Prof. PhDr. Jiří Mikulec, CSc. (nar. 1962) je vědeckým pracovníkem Historického ústavu Akademie věd ČR v Praze, externě přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice. Zabývá se českými dějinami raného novověku ve středoevropském kontextu, zaměřuje se především na náboženskou a církevní problematiku 17. a 18. století, na kulturní a sociální témata a věnuje se i politickým dějinám českých zemí a habsburské monarchie.
Vedle odborných studií je autorem knih Poddanská otázka v barokních Čechách (1993), Leopold I. Život a vláda barokního Habsburka (1997), Barokní náboženská bratrstva v Čechách (2000), 31. 7. 1627 – Rekatolizace šlechty v Čechách. Čí je země, toho je i náboženství (2005). Jeho nejnovější knihou je syntetická monografie Náboženský život a barokní zbožnost v českých zemích (2013). Na řadě odborných knižních publikací se J. Mikulec podílel také jako spoluautor, v poslední době zejména na osmém a devátém svazku Velkých dějin zemí Koruny české (2008 a 2011).
