Jaké byly Barokní jezuitské Klatovy 2014?
Ohlédnutí Lukáše Kopeckého za uplynulým víkendem
Diva Monti Sancti, Jičín, Martinic, Tovaryšstvo, Hackenschmidt, Klatovy, vyhnanství, ale i káva nebo tabák.
Nejen to, ale mnohem více zaznělo během již 8. ročníku Barokních jezuitských Klatov. Tradičně plný sál Městské knihovny Klatovy se po oba dny doslova ocitl v 17. století a velmi silně vnímal, jakou osobností Bohuslav Balbín skutečně byl.
Vzdělaný, ale přitom velmi otevřený mezilidským vztahům; ve sporu s nejvyšším purkrabím Bernardem Ignácem z Martinic, ale „vyhnanství“ v Klatovech mu dalo možnost dále tvořit a sepisovat.
Posluchače jistě zaujaly detaily z Balbínova klatovského pobytu, které jako vždy nesmírně poutavě přibližoval P. Miroslav Herold. Díky jeho výzkumům tak již víme, kterak byl Balbín oblíbeným a doporučovaným zpovědníkem v Habarticích a zároveň zažil v tamních lesích rysa i ono záhadné zvíře jménem prašivec. Dozvěděli jsme se také, kde v Klatovech Balbín bydlel a do jak širokého okolí podnikal cesty za poznáním i za vzděláním.
Paní docentka Ivana Čornejová pak ukázala, jak česká historiografie, ale i celá společnost velmi zvláštně vnímala Balbínovo životní dílo i odkaz. Navázala tak na dr. Martina Svatoše, který se krom jiného zamýšlel, proč jezuité byli odmítáni jako spolutvůrci „Temna“, ale jezuita Balbín byl přijímán jako výjimka z tohoto řádu, tedy jako vlastenecký kněz a učenec.
Pijete „turka“? Pokud jste si mysleli, že to, že nic takového neexistuje, je jen výmysl odborníků na kávu, tak se mýlíte. Docent Karel Černý ve svém nesmírně zajímavém příspěvku ukázal, že ač se v Orientu káva samozřejmě pila, tak „turecká káva“, jak si ji mnozí poroučejí v kavárnách, nejen že nemá oporu v historii, ale zároveň opravdu není zdraví prospěšná. Pyšní naopak můžeme být na to, že v Praze existovala první opravdová kavárna již na počátku 18. století.
Už jen tato sonda do letošní konference ukazuje, že má i nadále smysl Barokní jezuitské Klatovy pořádat a zvát do našeho královského města zajímavé hosty.
