Skupina seminaristů představovala mezi ostatními jezuitskými gymnazisty jakousi elitu. Krom toho, že tito chovanci klatovského jezuitského semináře obstarávali běžný hudební doprovod liturgických slavností v klatovském řádovém kostele, ještě notnou měrou přispívali k vnější reprezentaci gymnázia i celé jezuitské koleje ve městě a jeho okolí. Avšak stejně jako u většiny ostatních českých kolejí Tovaryšstva, také v Klatovech nejsou do dnešní doby dochovány žádné jmenné seznamy těchto hudebníků.

O to větším překvapením byl objev několika jmen klatovských seminaristů na hudebninách jezuitské provenience, které byly po zrušení řádu inkorporovány do hudební sbírky klatovského děkanského kostela a unikly tak jinak nevyhnutelné zkáze. Kůr klatovského jezuitského kostela před rokem 1773 tedy může alespoň zčásti opět ožít jednotlivými postavami. Dobrodružné putování po stopách hudebníků, kteří svými výkony vzbuzovali zasloužený respekt ve městě i okolí, začíná.

Smrt setřauce jako mokrým hadrem tvou krásu z tvého těla v takové  ošklivosti tě pozůstaví...

Příspěvek se zabývá tématy, která se obvykle s jezuitským řádem příliš nespojují: Nejprve si klade otázku, zda a jakým způsobem jezuité přispěli k rozvoji botaniky (potažmo farmacie) v 16. a 17. století a zda byli mezi členy řádu nějací lékaři. Odpověď je přímo spojena s tématem jezuitských zámořských misií a také s tím, jak se řád díval na nové objevy vědecké revoluce 17. století. V druhé části se přednáška zaměří na každodenní život v jezuitské koleji a poskytne náhled do všedních starostí, které provázejí (či budou provázet) i náš život: (1) strava, (2) nemoc a její léčení, (3) smrt.

Jezuitský vzdělávací systém – Ratio studiorum vznikal v průběhu bezmála půl století a  jeho definitivní verze  z roku 1599 byla vydána až po řadě interních oponentur a ověřování. Koncepce jezuitské pedagogiky souzní s dobovým trendem výuky mládeže, analogické přístupy volil např. i tvůrce nejznámějšího protestantského školského systému Johann Sturm.  V dané době se jednalo o moderní přístup k vzdělávání mládeže (resp. chlapců) založený na jazykovém principu, to znamená intenzívní výuce latiny, řečtiny a částečně i biblických jazyků. Podstatou bylo memorování, procvičování a opakování, „vyšší formou“ vzdělávacího procesu byly deklamace a divadlo. I tyto formy nebyly v dané době ničím neobvyklým, naopak běžně se užívaly i na nekatolických školách a starých univerzitách. Jezuitům se ale podařilo dovést dané pedagogické principy k jisté dokonalosti a preciznosti. Velkým přínosem byl fakt, že jezuité uplatňovali své pedagogické metody na všech stupních škol – od nejnižších až po (dnešní terminologií řečeno)  školy vysoké.

Už od počátku 18. věku se množily kritiky jezuitského školského systému, v nastupujícím „věku rozumu“ se zdálo bazírování na jazykové výuce a absence  zájmu o přírodní vědy jako zastaralé a nepřínosné.  S určitou nadsázkou si ale troufám tvrdit, že až doposud nikdo spolehlivě neprokázal, že by pedagogické postupy užívané jezuity byly neúčinné. To konstatuji  i nyní, kdy pedagogická „kreativita“ se stává krédem a módním trendem.

In my brief presentation, I have tried to give you an overview of Jesuit schools around the world. I have also tried to share some aspects of the fundamental purpose and mission of these schools. At the beginning I stated that three aspects of the mission of Jesuit schools, namely personal care for the individual, excellence and service, might have something to say to all of you who have come together for this symposium. I made that statement because these are values which every one of us can identify with. Yes, they are rooted in Christianity. They were key elements in the vision of Saint Ignatius Loyola. They receive intentional emphasis in Jesuit schools. But they are solid human values. They have been part of the history of this school and they will be part of its future. Let us hope that our young men and women will live these values as they lead this country and our world to the future. Let us hope that the adults among us will show them the way by our example, by living these same values.

Ve své krátké prezentaci jsem se snažil podat přehled jezuitských škol po celém světě. Snažil jsem se též podělit se s Vámi o některé základní aspekty jejich účelu a poslání. Zdůraznil jsem, že tři aspekty jejich poslání , jmenovitě osobní přístup ke každému jednotlivci, snaha o dokonalost a služba, mohou cosi říci každému z Vás, kteří jste přišli na toto sympozium. Zmínil jsem je, protože jde o hodnoty, s nimiž se může identifikovat každý z nás. Ano, jejich kořeny jsou křesťanské, byly základními prvky vize sv. Ignáce z Loyoly. V jezuitských školách jsou záměrně zdůrazněny. Ale jsou též ryzími lidskými hodnotami. Byly součástí historie této školy a budou i součástí její budoucnosti. Doufejme, že mladí muži a ženy budou těmito hodnotami žít, až povedou tuto zemi a náš svět do budoucnosti. Doufejme, že my dospělí jim ukážeme cestu svým příkladem a tím, že tyto hodnoty budeme žít.

Prví část přednášky se bude zabývat náplní studia na jezuitském gymnáziu a metodám, kterými byly předávány. Dotkne se též způsobu hodnocení studijních výsledků studentů a prostředků udržování kázně ve třídách. Druhá část se bude věnovat žákům i učitelům, jejich věkovému složení, sociálnímu původu i dennímu rozvrhu činností – tj. „všednímu“ dni učitele a žáka na jezuitském gymnáziu. Zvláštní pozornost bude věnována konkrétním poznámkám týkajícím se klatovského gymnázia.