Jedním z domnělých mučedníků z římských katakomb byl svatý Oenestin. Jeho ostatky se jako vzácný poklad ze štědrosti šlechty dostaly klatovským jezuitům, kteří je v r. 1729 vystavili ve svém kostele Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce a začali systematicky rozvíjet mučedníkův kult. Účelem tohoto příspěvku bude pojednat o rozmanitých projevech tohoto kultu, jaké místo získal mezi klatovským obyvatelstvem i jak se šířil do dalších míst. Jednou ze stěžejních otázek bude Oenestinův oficiální patronát nad městem Klatovy.

Na sklonku 16. století došlo k nečekanému objevu zapomenutých katakomb v okolí Říma. Nález vzbudil senzaci a pátrání po dalších podzemních pohřebištích. Byly jich postupně odhaleny desítky a ani v současné době nelze říci, že by římské podzemí vydalo všechny své katakombální poklady. Zatímco se odkrývané hřbitovy od prvotního rabování dobrodruhů dostaly do svědomité péče archeologů a restaurátorů a dočkaly se výtečných popisů a teoretických pojednání ze strany historiků umění a reprezentantů tzv. posvátné archeologie, tělesným pozůstatkům nalezeným v desetitísích hrobech katakomb byl svého času věnován mnohem intenzivnější zájem. Jelikož panovalo přesvědčení, že se jedná o ostatky mučedníků z prvního, heroického údobí dějin církve, byly tyto posvátné kosti vyjímány, rozesílány na nesčetná místa světa a staly se předmětem kultu prakticky v celé římskokatolické církvi. O bohatém světě úcty k mučedníkům z katakomb, o světlých i stinných stránkách tohoto kultu, jeho teologických a duchovních podkladech, významu a přínosu bude pojednávat tato přednáška. Najevo vyjdou problematické otázky, které vedly katolickou církev ve 20. století k přehodnocení této úcty. Její památky nacházíme dodnes také na území České republiky nevyjímaje město Klatovy.