Absolvoval FF UK (historie-germanistika-hudební věda) a Akademii staré hudby na Filozofické fakultě MU v Brně. Od roku 2003 působí na katedře hudební kultury Pedagogické fakulty ZČU v Plzni jako odborný asistent v oboru hudební dějiny a hudební regionalistika. Je spoluautorem kolektivní historické monografie Klatovy (2010), kam přispěl kapitolou o dějinách města v předbělohorském století. Jeho hlavním badatelským zaměřením však jsou hudební dějiny regionu jihozápadních Čech v 17. a 18. století se zaměřením na Klatovy. Výsledkem výzkumu hudebního života klatovské jezuitské koleje je monografie Hudebně-liturgický provoz jezuitské koleje v Klatovech v 17. a 18. století (2011). Pozornost věnuje také hudebním dějinám Plzně. Jeho text mapující plzeňské hudební dění do roku 1800 bude součástí připravovaného prvního dílu Dějin města Plzně. V poslední době se zaměřuje na výzkum hudebního provozu plzeňského františkánského konventu, mariánského kůru v Přešticích a dalších regionálních hudebních center. Výsledky své badatelské činnosti prezentuje také formou obnovených premiér znovuobjevených kompozic.

Své regionální hudební výzkumy uplatňuje také jako interpret. Od roku 1995 působí jako varhaník u sv. Ignáce v Klatovech. Poučenou interpretaci hry na varhany a cembalo studoval u R. Huga (2009–2010), H. Frankeho (2011), M. Knoblochové (2012-2016) a B.M. Willi (2016). Od roku 1996 vede komorní sbor Kolegium pro duchovní hudbu, jenž se zaměřuje právě na provádění skladeb z regionálních archivů. V této oblasti spolupracuje také s komorním orchestrem Katedry hudební kultury FPE ZČU v Plzni Consortium musicum, jehož je od roku 2004 uměleckým vedoucím. Kolegium pro duchovní hudbu je od samého počátku (2007) hlavním realizátorem hudebního programu projektu Barokní jezuitské Klatovy, jehož je Aschenbrenner také hudebním dramaturgem.

Aschenbrenner je činný také v oblasti organizace hudebního života. Od roku 2007 je organizátorem a dramaturgem Evropského festivalu duchovní hudby „Šumava-Bayerischer Wald“, působí také jako předseda západočeské oblasti Unie českých pěveckých sborů. Od roku 2013 spolupracuje s Evropským hlavním městem kultury Plzeň 2015 (linie Baroko). Ve spolupráci s bavorskými partnery spoluorganizoval českou část mezinárodního hudebního festivalu EUROPAMUSICALE-Musica Sacra.

Absolventka studijních oborů hispanistika–bohemistika–portugalistika FF UK Praha. Od 1990 pracuje jako odborný asistent Střediska ibero–amerických studií FF UK. Její zaměření je na koloniální dějiny Latinské Ameriky, vztahy českých zemí a Latinské Ameriky a na jezuitské misionáře z českých zemí v zámoří.

Ředitelka Městské knihovny Klatovy.

Dlouholetá pracovnice Ústavu dějin UK a archivu UK; zabývá se především dějinami školství a církevními dějinami, v těchto oborech publikovala řadu studií a monografií. Podílela se Velkých dějinách zemí Koruny české vydaných nakladatelstvím Paseka a dalším kolektivním díle Dějiny Univerzity Karlovy. V Klatovech spolupracuje pravidelně na přípravě Barokních jezuitských Klatov a historických expozic.

Studium: SVVŠ Praha 10, Přípotoční 1965-1968,  Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, obor archivnictví-dějepis 1968-1973, PhDr. 1974 (FF UK), CSc. 1988 (FF UK), doc. 1999 (FSV UK)

Působení: od 1973 Archiv UK (nejprve jako odborná asistentka, od 1984 vědecká asistentka, od 1988 vědecká pracovnice), od 1992 Ústav dějin UK, vědecká pracovnice

Hlavní obory působení: dějiny školství, dějiny vzdělanosti, církevní dějiny raného novověku

Členství ve vědeckých a redakčních radách: členka redakční rady Ústavu dějin UK od 1990 (dosud), členka užší redakční rady časopisu Dějiny a současnost 1995–2004, členka Vědecké rady Archivu Akademie věd ČR 1992–1996, předsedkyně Vědecké rady Archivu AV ČR 1996–2004, v současné době předsedkyně Atestační komise Masarykova ústavu – Archivu AV ČR, členka Grantové agentury UK 1996–2002, členka Grantové agentury AV ČR 1998-2002, členka Grantové agentury ČR 2005–2008

Pedagogická činnost: UK Pedagogická fakulta, Katedra dějin a didaktiky dějepisu – 1995-2005 – úvod do studia dějepisu, semináře k dějinám 16.-19. století, vedení diplomových prací, v současné době členka Oborové rady pro doktorská studia KDDD PedF UK , vedení disertačních prací, členka zkušební komise Institutu mezinárodních studií FSV UK, 2008 FF UK Ústav českých dějin, přednášky k dějinám UK.

Jejím manželem je prof. Petr Čornej.

Výběrová bibliografie (knižní tituly):

• A History of Charles University. Volume I (1348–1802). Edd. Ivana Čornejová – Michal Svatoš ve spolupráci s Petrem Svobodným. Karolinum Press, Prague 2001.
• Dějepis pro gymnázia a střední školy 2. Středověk a raný novověk (Petr Čornej, Ivana Čornejová, František Parkan). SPN – pedagogické nakladatelství, akciová společnost, Praha 2001, s. 110–131, 133.
• Dějepis pro střední odborné školy. České a světové dějiny (Petr Čornej, Ivana Čornejová, Milan Kudrys, František Parkan). SPN – pedagogické nakladatelství, akciová společnost, Praha 2002, s. 96–109, 112–117, 118–123.
• Dějiny evropské civlilizace I (Petr Čornej, Ivana Čornejová, Petr Charvát, Kateřina Charvátová, Jana Kepartová, Antonín Kostlán). Paseka, Praha – Litomyšl 1995 (2. vydání 1997, 3. vydání 1999), s. 309–319, 346–360.
• Dějiny Univerzity Karlovy I. 1347/48–1622 (redaktor svazku Michal Svatoš; Ivana Čornejová, Jaroslav Kadlec, Jiří Kejř, Jiří Pešek, Petr Svobodný, František Šmahel). Karolinum, Praha 1995, s. 247–268.
• Dějiny Univerzity Karlovy II. 1622–1802 (Ivana Čornejová, Karel Beránek, Zdeněk Hojda, Ludmila Hlaváčková, Marie Pavlíková, Petr Svobodný). Karolinum, Praha 1996, s. 11–68, 99–135, 225–240. (spoluautor Zdeněk Hojda), 241–271.
• Dějiny zemí Koruny české I. (rok vydání originálu: 1992, vydání v ČR/SR: 1992)
• Evropa králů a císařů. Významní panovníci a vládnoucí dynastie do 5. století do současnosti. Petr Čornej, Jan P. Kučera, Vratislav Vaníček a kol. (Ivana Čornejová, Pavel Hoke, Věra Hrochová, Jan Kumpera, Vít Vlnas). Ivo Železný, Praha 1997. 410 s. + tabulky (maďarské vydání Európa uralkodói, Maecenas Könyukiadó, Budapest 1999. s. 324).
• Histoire des Pays tch?ques. Sous la direction de Pavel Bělina, Petr Čornej et Jiří Pokorný, Éditions du Seuil, Paris 1995, s. 173–194, 211–251.
• Jíloviště v dobách minulých (1347–1948). K 650. výročí první písemné zmínky o Jílovišti. Reklamní agentura MIRSA – Obecní úřad Jíloviště, Jíloviště 1998. 38 s.
• Kapitoly z dějin pražské univerzity 1622–1733. Praha : Karolinum, 1992. 192 s. ISBN 80–7066–392–8.
• Kdy, kde, proč a jak se to stalo v českých dějinách. Sto událostí, které dramaticky změnily naši historii (Petr Čornej, Pavel Bělina, Ivana Čornejová, Robert Kvaček, Robert Novotný, František Parkan, Tomáš Pavlíček, Jiří Pernes, Jiří Pokorný, Naďa Profantová, Gabriela Šarochová, Petr Vágner, Vít Vlnas). Reader's Digest Výběr, Praha 2001, s. 182–193, 202–209, 214–221, 226–233.
• Osudové osmičky. Přelomové roky v českých dějinách. Petr Čornej – Jiří Pokorný (garanti projektu) a kol. (Milena Bartlová, Pavel Bělina, Ivana Čornejová, Petr Havel, Pavel Kovář, Robert Kvaček, Petr Mareš, Jaromír Navrátil, Bohumil Pečinka, Jiří Rak, Jan Rychlík, Petr Svobodný, Jan Urban, Vratislav Vaníček, Vít Vlnas, Blanka Zilynská, Bohdan Zilynskyj). Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1999, s. 138–151.
• Osudy Českých králů a královen (rok vydání originálu: 2013, vydání v ČR/SR: 2013)
• Předěly staletí. České a světové dějiny v horizontech věků. Editor Jiří Rulf (autorský tým Milena Bartlová, Pavel Bělina, Miloš Čermák, Petr Čornej, Ivana Čornejová, Tomáš Feřtek, Bořivoj Hnízdo, Petr Charvát, Ivan Klimeš, Tomáš Klvaňa, Luboš Kropáček, Jan P. Kučera, Robert Novotný, František Parkan, Jiří Pokorný, Jiří Rak, Svatava Raková, Daniela Tinková, Vít Vlnas, Bohdan Zilynskyj). Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2000, s. 55–61, 237–243.
• Tovaryšstvo Ježíšovo: Jezuité v Čechách. Praha : Mladá fronta, 1995. 245 s. ISBN 80–204–0471–6. 2. vyd. Praha : Hart, 2002. 264 s. ISBN 80–86529–30–4.
• Ve stínu tvých křídel : Habsburkové v českých dějinách. Praha : Grafoprint–Neubert, 1995. 289 s. ISBN 80–85785–20–X. (spoluautoři Vít Vlnas a Jiří Rak).
• Velké dějiny zemí Koruny české VIII. 1618–1683. Praha : Paseka, 2008. 711 s. ISBN 978–80–7185–947–5. (spoluautoři Jiří Mikulec, Vít Vlnas, Jiří Kaše)
• Z minulosti Děčínska a Českolipska IV (rok vydání originálu: 1985, vydání v ČR/SR: 1985)
• Životopisný slovník pražské univerzity. Filozofická a teologická fakulta 1654–1773, spolu s Annou Fechtnerovou Univerzita Karlova Praha 1986, 597 s.

Studie ve vědeckých časopisech, sbornících a edicích:

• Co by bylo, kdyby nebyla bitva na Bílé hoře
• Hrdinové a zrádci (2003)

Miroslav Herold (nar. 1978 v Praze), od roku 1996 člen jezuitského řádu, vysvěcený roku 2006 na kněze. Několik let se věnoval duchovní službě vysokoškolským studentům v Brně a Olomouci. Absolvent několika studijních oborů (filosofie, teologie, dějiny umění) na univerzitách v Bratislavě, Římě a Olomouci. V současné době dokončuje doktorské studium ve svém hlavním studijním zaměření, historii, konkrétněji dějinách římskokatolické církve, a to na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Soustředí se na církevní dějiny raného novověku.

V letech 1979–1991 pracoval v Archivu Národní galerie, od roku 1991 přednáší na katedře pomocných věd historických a archivního studia Filozofické fakulty UK v Praze. Zabývá se kulturními dějinami 16.–19. století, dějinami Prahy, dějinami skandinávských zemí a problematikou historické paměti. V posledních letech se intenzívně věnuje dějinám cestování v 17.–18. století. Dvoudílná kniha „Zdeněk Hojda a kol., Heřman Jakub Černín na cestě přes Alpy a Pyreneje“ získala v roce 2015 cenu Magnesia litera.

Vystudovala obor etnologie a historie na FF UK v Praze a od roku 1999 je zaměstnána jako vědecká pracovnice v Etnologickém ústavu AV ČR, v.v.i., v Praze, oddělení historické etnologie. Těžiště její badatelské práce se zaměřuje na studium lidové zbožnosti, sledování poutní praxe v českých zemích od raného novověku až po současnost či na kramářskou produkci 17.-19. století. Odborný zájem se orientuje na prosopografické výzkumy jezuitského řádu. Je spoluautorkou biobibliografické databáze řeholníků v českých zemích v raném novověku (http://reholnici.hiu.cas.cz/katalog) a databáze kramářských tisků (staretisky.eu.cas.cz).

Publikační činnost viz www.eu.cas.cz.

P. František Hylmar se narodil v roce 1957 v Hradci Králové. Po studiích oboru geodézie a kartografie na stavební fakultě ČVUT, která ukončil v roce 1981 a po roční vojenské službě pracoval v Geodetickém a kartografickém podniku v Praze. V roce 1989 byl přijat do Tovaryšstva Ježíšova a absolvoval prvních několik měsíců noviciátu neveřejně. V květnu 1990 nastoupil do noviciátu na Sv. Hostýně, kde 8. září 1991 složil první sliby. V letech 1991-94 studoval v Krakově filozofii a 1994-97 v Dublinu teologii. Dva roky působil jako vysokoškolský kaplan a vyučující na VOŠ Caritas v Olomouci, kde obdržel v říjnu 1997 jáhenské a v březnu 1998 kněžské svěcení. V letech 1999-2001 získal ve španělském Madridu licenciát ze spirituální teologie a poté vykonal třetí probaci v Mexiku. Od května 2002 byl činný v České provincii. Nejprve v Kolíně a od října pak v Praze. Tam složil 3. října 2002 poslední sliby a od dubna 2003 byl představeným domu, rektorem u kostela sv. Ignáce na Karlově náměstí a farářem u sv. Štěpána ve Štěpánské ulici. 1. března 2004 byl jmenován provinciálem a služby se ujal 16. května 2004. V roce 2007 se ujal podruhé funkce českého provinciála, v roce 2008 byl jediným českým delegátem s hlasovacím právem na XXXV. Generální kongregaci Tovaryšstva Ježíšova v Říme. Službu provinciála vykonával do 3. února 2013.

Zdroj: www.jesuit.cz

Předseda občanského sdružení Klatovské katakomby a místostarosta Klatov.

PhDr. Jitka Lněničková, historička ve svobodném povolání, kurátorka Pavilonu skla v Klatovech a Sklářského muzea v Anníně. Věnuje je historii evropského sklářství a dějinám každodennosti.

Výběrová bibliografie:

• České a moravské obalové sklo(rok vydání originálu: 2007, vydání v ČR/SR: 2007)
• České země v době baroka(rok vydání originálu: 1994, vydání v ČR/SR: 1999)
• České země v době obrození(rok vydání originálu: 1995, vydání v ČR/SR: 2002)
• České země v době osvícenství(rok vydání originálu: 1995, vydání v ČR/SR: 2002)
• České země v době předbřeznové 1792–1848(rok vydání originálu: 1999, vydání v ČR/SR: 1999)
• Historica Pragensia(vydání v ČR/SR: 2008)
• Jezdíme, plujeme, létáme : Ilustrované dějiny dopravy(rok vydání originálu: 2010, vydání v ČR/SR: 2010)
• Příběhy šumavských sklářů(rok vydání originálu: 2011, vydání v ČR/SR: 2011)
• Sklo v Praze(rok vydání originálu: 2003, vydání v ČR/SR: 2003)
• Spoutané paprsky, HARNESSED RAYS OF LIGHT, GEBUNDENE STRAHLEN
• (vydání v ČR/SR: 2005)Šumavské sklářství
• (rok vydání originálu: 1996, vydání v ČR/SR: 1996)

Český herec, syn pedagoga Jaroslava Potměšila.

Rodák z Prahy se věnoval hraní už od dětství. V pouhých jedenadvaceti letech se stal velkou filmovou hvězdou díky hlavní roli naivního mladíka Martina, který naletí skupině veksláků, aby se následně stal jedním z nich v dnes již kultovním snímku Víta Olmera a Radka Johna Bona a klid. Ve stejném roce si zahrál také ústřední postavu udatného ševce Jíry v pohádce Zdeňka Trošky O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Zajímavou hereckou kreaci předvedl i v na svoji dobu velmi odvážném filmu PROČ?.

Dnes se objevuje zejména na divadelních prknech. Je členem spolku Kašpar, který hraje v Divadle v Celetné. Příležitostně se vrací i na filmová plátna (BOLERO). Za ztvárnění titulní role v Shakespearově hře Richard III. získal cenu Alfréda Radoka.

Emeritní biskup plzeňský, apoštolský administrátor.

Mons. František Radkovský, biskup plzeňský, se narodil 3. října 1939 v Třešti na Jihlavsku. Po maturitě na Jedenáctileté střední škole v Telči začal v roce 1957 studovat na Matematicko–fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Specializoval se na matematickou statistiku a promoval v roce 1962. V letech 1962 až 1964 vykonával základní vojenskou službu na východním Slovensku, poté pracoval jako matematický statistik ve Státním výzkumném ústavu pro výzkum automatizace sklářského průmyslu a později v Pedagogickém ústavu ČSAV, kde se podílel na přípravě modernizace výuky matematiky.

V roce 1966 nastoupil do kněžského semináře a začal studovat na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Kněžské svěcení přijal v Praze 27. června 1970. Po vysvěcení působil dva roky jako kaplan v Mariánských Lázních a od roku 1972 byl duchovním správcem Římskokatolické farnosti Povýšení sv. Kříže ve Františkových Lázních.

Dne 17. března 1990 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován titulárním biskupem aggarským a pomocným biskupem pražským. Biskupské svěcení přijal v Praze z rukou pražského arcibiskupa kardinála ThDr. Františka Tomáška 7. dubna 1990. Za biskupské heslo si zvolil slova z 1. listu apoštola Jana: „Uvěřili jsme v lásku.“ Od založení Biskupské konference ČSFR byl jejím generálním sekretářem. Tuto funkci zastával i po rozdělení státu a vzniku České biskupské konference až do 7. července 1993. Při České biskupské konferenci je odpovědný za laiky, nová církevní hnutí a komunity, ekumenismus.

Prvním biskupem Diecéze plzeňské, nově zřízené papežem Janem Pavlem II. (zřizovací listina) byl jmenován 31. května 1993 a 10. července 1993 se ujal jejího řízení (jmenovací listina). Je statutárním orgánem Biskupství plzeňského a jeho nejvyšším představitelem při jednání se státními i církevními orgány, mezinárodními institucemi apod. Výběr z některých pastýřských listů a dalších textů biskupa najdete zde.

(zdroj: http://www.bip.cz/biskupstvi/biskup/)

Starost města Klatovy.

Josef Stuchlý se narodil 10. srpna 1966 v Ostravě, kde také v roce 1990 promoval na VŠB jako strojní inženýr. Do jezuitského řádu vstoupil v roce 1991 a noviciát prožil na Svatém Hostýně a v Kolíně.

V letech 1993–1996 studoval filosofii v Krakově. Pak do roku 1997 působil v Olomouci, kde mimo jiné dohlížel na stavební úpravy budov nové komunity a Centra Aletti. V Dublinu a Londýně vystudoval v letech 1997–2002 teologii. Kněžské svěcení přijal z rukou otce arcibiskupa Jana Graubnera 6. dubna 2002 v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně. V následujících letech 2002–2004 absolvoval studium psychologie v Bostonu. Po návratu do České republiky se stal představeným jezuitské rezidence a studentským kaplanem v Brně a v současné době pokračuje v postgraduálním studiu psychologie. 3. února 2013 se stal novým představeným České provincie Tovaryšstva Ježíšova.

Ředitel Sbírky starého umění Národní galerie v Praze, profesor Pedagogické fakulty UK. Zabývá se novodobými dějinami a dějinami výtvarného umění. Je autorem řady vědeckých prací. Zabývá se převážně barokní kulturou.

Členství ve vědeckých a redakčních radách: Akreditační komise vlády ČR, pracovní skupina pro historii; Collegium Bohemicum, poradní sbor pro sbírkotvornou činnost; Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, poradní sbor; Národní komitét pro historiografii ČR; Oborová rada doktorského studijního programu Historické vědy na Univerzitě Karlově Praha; Programová rada Národní galerie v Praze; Rada Národního muzea v Praze; Redakční rada Bulletin Národní galerie v Praze (šéfredaktor); Redakční rada Dějiny a současnost; Redakční rada Historický obzor; Vědecká rada Univerzity Pardubice – Fakulty humanitních studií.

Zdroj:

• Katedra dějin a didaktiky dějepisu, PedF UK v Praze

Vystudoval filozofii a latinu na Filozofické fakultě UK. V doktorské práci (2011) sestavil kritickou edici latinské korespondence českých jezuitů z Ameriky a Tichomoří, dochované v archivech České republiky. Svou ediční činnost nedávno završil vydáním obsáhlého českého výboru z této korespondence (Čeští jezuité objevují Nový svět, Praha, Argo 2015).