Blíží se Barokní jezuitské Klatovy 2008

rozhovor s předsedou o. s. klatovské katakomby Ing. Václavem Chroustem

Mám-li odpovědět stručně, pak bych řekl, že:

• v sobotu 26. dubna se od 8:00 do cca 13:00 uskuteční sympozium s názvem „Moderní člověk a víra“, na kterém vystoupí profesoři University Karlovy pánové Sokol a Halík, dále pak provinciál České provincie Tovaryšstva Ježíšova P. Ing. Hylmar a další jezuita, dnes žijící a pracující v Mnichově, P. Umlauf. Na sympozium naváže asi hodinová diskuse s přednášejícími, která se uskuteční odpoledne mezi 15:30 až 16:30. Obě akce proběhnou ve společenském sále klatovské Městské knihovny, kde se konala i historická konference v rámci prvního ročníku Barokních jezuitských Klatov.
• V sobotu v 17:00 začne v jezuitském kostele requiem, které bude slouženo za spásu duší všech jezuitů a jejich dobrodinců kdysi pohřbených v klatovských katakombách. Věřím, že requiem bude nejen duchovním zážitkem, neboť kázat bude P. Tomáš Halík, správce kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze, a to zřejmě na téma smrti, ale že bude i zážitkem hudebním, protože v rámci liturgie bude provedeno tzv. Kaiserrequiem od vídeňského dvorního skladatele J. J. Fuxe. Bude to jeho druhé klatovské provedení a věříme, že bude skvělé.
• V neděli 27. dubna od 10:00 bude sloužena mše sv. za účasti všech církevních představitelů v ten den přítomných v Klatovech. V duchu tradice bude liturgie provázena barokní hudbou, konkrétně půjde o Missa primi toni octo vocum z roku 1630 salzburského kapelníka Stefana Bernardiho (1577 – 1637), doplněná o dvousborové skladby Giuseppe Ottavia Pitoniho, ale také velikánů pozdní renesance a začínajícího baroka Giovanni Gabrieliho a Claudia Monteverdiho, a jak slibuje vedoucí Kolegia pro duchovní hudbu Mgr. Vít Aschenbrenner, „tyto liturgické kompozice dokáží rozeznít boční ambity klatovského jezuitského kostela s nebývalou zvukovou plasticitou a zaplnit celý jeho prostor velebnou hudbou z období začínajícího baroka.“ Rád bych jen doplnil, že mši Kolegium připravuje společně s klatovským smíšeným sborem Šumavan a že se můžeme na jejich společné provedení právem těšit.

Program a jeho podrobnosti lze nalézt na www.katakomby.cz.

Řekl bych, že naopak s konferencí úzce souvisí. V minulém roce nás zajímala historie působení jezuitského řádu v Klatovech a barokní historie obecně. Narazili jsme při tom na mnoho a mnoho, řekněme, duchovních souvislostí, které působí i dnes. Například velmi zajímavá byla tzv. mariánská bratrstva. Od docenta Mikulce jsme slyšeli o tom, co bratrstva neboli sodality konaly a jak se podílely na životě města. Ale ony sodality (a bylo tehdy ctí být členem) vycházely z určitého ideového základu, ústředním bodem života lidí v baroku byla víra a z ní vyplývající zaujetí souvislostmi mezi životem pozemským a posmrtným. V baroku všudypřítomné „memento mori“ nebylo výrazem děsu z konce fyzické existence, jako je tomu mnohdy dnes, ale výrazem čehosi jiného. Zkrátka uvědomili jsme si, že loňský program postihující „co bylo, co se stalo, co kde vzniklo“ je třeba doplnit o pohled na to, co si lidé tehdy mysleli. A abychom lépe pochopili, co si mysleli oni, je dobré začít jakousi rekapitulací toho, co si myslíme my sami. A protože téma víry je v současné moderní české společnosti poměrně subtilní a při tom svým způsobem též ústřední, pozvali jsme dva filosofy a dva jezuitské kněze, kteří jsou filosofy též, a těšíme se na to, že se nám společně povede navázat na krásnou atmosféru minulého roku a že se dozvíme cosi zajímavého nejen o sobě a barokních Klatovech.

Ano, jejich anotace můžete nalézt na www.katakomby.cz.

Pan prof. Sokol bude zřejmě hovořit na téma „Člověk a náboženství.“ To je ostatně i název jeho knihy, která zajímavým způsobem právě o fenoménu náboženství pojednává. Pro mnohé bude možná překvapením, že slova náboženství a víra nejsou totožná. Pro jiné může být tím podstatným z jeho přednášky otázka, jak přijmout křesťanské poselství, aniž by člověk rezignoval na příslušnost k moderní společnosti.

Pan prof. Halík zvolil „Dialog víry a nevíry – v každém z nás“ , což je téma, které právě on – teolog, filosof, sociolog a kněz v jedné osobě – mistrně ovládá. Zřejmě je to i téma, které „ovládá“ svým způsobem i jeho. My můžeme s radostí konstatovat, že tomu tak je a číst skvělé knihy jako jsou např. Vzdáleným nablízku či Noc zpovědníka a být tak jejich prostřednictvím v jakémsi pomyslném rozhovoru s výjimečným mužem víry. Jsme rádi, že se nám pana profesora podařilo přesvědčit, aby do Klatov přijel. Naše radost je o to větší, že páter Halík pronese kázání při requiem, kde se barokní téma smrti přímo nabízí.

Pater Umlauf bude hovořit na téma "Sekularizace – požehnání či prokletí?" Od 17. století se v západní civilizaci prosazuje myšlení, které není založeno na křesťanském vidění světa nebo jej dokonce přímo odmítá. Pokrok přírodních a společenských věd v 19. století tento vývoj značně urychlil. Jak říká P. Umlauf: „Křesťanský pohled na sekularizaci musí vidět tento složitý jev pozitivně. Podrobný rozbor totiž ukazuje, že původní dynamika sekularizace přímo souvisí s poselstvím Bible.“ Věřím, že již jen tato kratičká anotace sama zve na přednášku P. Umlaufa.

Pater Hylmar je v Klatovech dobře znám, hovořil zde opakovaně jak u příležitosti historické konference v minulém roce, tak při několika kázáních, které zde pronesl. V nedávné době byl jediným českým delegátem na 35. generální kongregaci jezuitského řádu, která se počátkem roku uskutečnila v Římě. Měl možnost potkat se s jezuity z celého světa, účastnil se volby nového jezuitského generála, setkal se s mnoha zajímavými lidmi i mimo samotný řád. Nejen to bude inspirací pro jeho přednášku. Za téma si zřejmě zvolí filosofické a teologické dílo Josepha Ratzingera, současného papeže Benedikta XVI., respektive některé jeho části související s tématem „rozumné víry.“

Sympozium bude řídit pan Karel Mráz, nedávný starosta Klatov, který se obdobné role skvěle zhostil v minulém roce při historické konferenci. Věřím, že i letos bude radost sledovat jeho kultivovaný způsob vedení takovéto akce.

Myslím, a zkušenost z minulého roku by tomu napovídala, že ano. Domnívám se, že není nic nepatřičného na tom, když, řekněme, i „nekatolíci“, přijdou na katolickou mši a requiem (neboť i to je mší). Součástí mše jsou kázání, která mohou právě pro ty, kteří do kostela nechodí, být velmi zajímavá. Mše budou navíc provedeny se skvělou hudbou. Pro věřící má mše jiný rozměr a význam než jen kulturní, všichni však můžeme vnímat ono krásné a nadčasové, co ze slov a hudby na nás působí. Mimochodem děje se tak přesně v duchu barokním, neboť právě baroko dokázalo umění (malby, sochy, architekturu, hudbu i slovo) skvěle pro liturgické účely využít. Ale o tom všem hovoří Vítek Aschenbrenner v rozhovoru, který jste dělali s ním – naleznete jej na www.katakomby.cz

Těší mě samozřejmě projekt samotný, protože jsem rád, že tímto způsobem alespoň částečně splácíme určitý dluh, který k lidem spícím svůj věčný sen v katakombách máme. Hovoříme o nich, jejich době, připomínáme si duchovní rozměr jejich životů a nevidíme je jen jako jakési přírodovědné rarity coby „sušené jezuity“, jak napsal jeden z návštěvníků katakomb. Můžeme jen doufat, že jednou budou jiní nahlížet nás a naši dobu stejně. Hledáme to, co nás a je spojuje. Těší mě též, že projekt měl a věřím, že i letos bude mít, velkou a hezkou odezvu mezi lidmi. To jen dokazuje, že nejen televize a její seriály mohou oslovit dnešního člověka, a to je krásné. Proto bych rád pozval na letošní Barokní jezuitské Klatovy nejen Klatovany. A v neposlední řadě mám radost ze spolupráce s mnoha lidmi na přípravě Barokních jezuitských Klatov. Dovolím si je při jiné příležitosti jmenovitě zmínit.