www.katakomby.cz

Katakomby Klatovy – Archiv –

Nabídka



Zpět

Vystupující

PhDr. Jiří Fronek, Ph.D.

Je historikem umění. Pracoval jako kurátor ve Sbírce starého umění Národní galerie v Praze, se zaměřením na italské a středoevropské malířství 17. a 18. století. Od roku 1993 kurátorem sbírek v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, kde se zaměřuje na užité umění a design 16. - 19. století. Zabývá se raně novověkým a moderním malířstvím a užitým uměním. Dlouhodobě též spolupracuje s Národním památkovým ústavem jako specialista na evropský historický mobiliář. Podílel se na přípravě stálých expozic Národní galerie a Uměleckoprůmyslového musea v Praze, připravil a spolupracoval na řadě domácích i zahraničních výstav a publikací z oblasti barokní malby a evropského užitého umění a designu. Obor dějiny umění studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ve své disertační práci připravil monografii malíře Jana Hiebela. Žije a pracuje v Praze.

Výběr publikací:

  • Jiří Fronek, Bureau a cylindre z proslulé dílny Roentgenů ve sbírkách krumlovsko-hlubockých Schwarzenbergů, in: Alena Černá (ed.), Sborník výzkumných prací: Sborník celostátní konference Průběžná prezentace výsledků výzkumného úkolu 201 Odborné hodnocení a systematické vědecké zpracovávání základní evidence mobiliárních fondů, ke kterým vykonává právo hospodaření Národní památkový ústav, konané 22. - 23. září 2009 v Praze. Výzkumný záměr Ministerstva kultury České republiky 07503233302, Praha 2009, s. 61-70.
  • Jiří Fronek (ed.), Artěl: Umění pro všední den 1908-1935, UPM Praha / Arbor vitae, Praha 2009.
  • Jiří Fronek, Český porcelán období biedermeieru, in: Biedermeier : Umění a kultura v českých zemích 1814-1848, Radim Vondráček (ed.), Praha 2008, s. 124-141.
  • Jiří Fronek, Johann Hiebel, malíř fresek (1679 Kempten ve Švábsku - 1755 Praha), doktorská disertace (Ph.D.) v oboru Dějiny výtvarného umění, obecná teorie a dějiny umění a kultury, Ústav pro dějiny umění Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, 2007.
  • Jiří Fronek, Renesanční majolika s malbou istoriato, in: Terra[cotta]: Plastika a majolika italské renesance: Sculpture and Majolica of Italian Renaissance, P. Přibyl (ed.), Národní galerie v Praze, 2006, s. 55 - 91.
  • Jiří Fronek (ed.), Phaethon: Příběh obrazu Francesca Solimeny, Národní galerie v Praze, Praha 2005.

Sigrid Gensichen, M. A.

(Dossenheim)

Je restaurátorkou a historičkou umění. Podílela se na řadě výzkumných projektů. Je autorkou objevných prací o mecenátu markraběte Ludvíka Viléma Bádenského a jeho manželky Františky Sibylly Augusty Sachsen-Lauenburské, o jejich rezidenci v Rastattu a dalších jejich zámky na území Bádenska. Podílí se na projektu, zaměřeného na výzkum zahrad falckého kurfiřta v Heidelbergu (Hortus Palatinus). Ve své disertační práci připravované na univerzitě v Heidelbergu se zabývá dílem Jana Hiebela, který je autorem malířské výzdoby zámeckého kostela sv. Kříže v Rastattu. Žije v Dossenheimu (Baden-Württemberg).

Výběr publikací:

  • Sigrid Gensichen, Die Heilige Stiege und die Schlosskirche Zum Heiligen Kreuz an der Rastatter Residenz, in: Extra Schön. Markgräfin Sibylla Augusta und ihre Residenz, Ausstellungskatalog, Herausgeber: Staatliche Schlösser und Gärten Baden-Württemberg, 2008.
  • Sigrid Gensichen, Der Denkmalstreit um das Heidelberger Schloß revisited: Die Bauaufnahme von Julius Koch und Fritz Seitz und das Wiederherstellungsmodell, in: Forschungen zu Burgen und Schlössern 10, 2006.
  • Sigrid Gensichen, Zur Ikonologie des Kreuzes: Die Heilige Stiege mit der Kapelle des Leidens Christi und die Hofpfarrkirche "Zum Heiligen Kreuz" an der Rastetter Resident, 1719 bis 1723, in: Zwischen Sonne und Halbmond. Das Erbe des Türkenlouis: Bauen und Bewahren, Kolloquium zur Baugeschichte und Denkmalpflege der Barckresidenz Rastatt am 15. und 16. september 2005 im Rastatter Schloss, Stuttgart 2006, s. 101-110..
  • Sigrid Gensichen, Das Heidelberger Schloss. Um 1900 Katalysator moderner Denkmalwerte - und heute?, in: Ingrid Scheurman, Hans-Rudolf Meier, Echt - alt - schön - wahr. Zeitschichten in der Denkmalpflege. München, Berlin 2006, s. 110-119.
  • Sigrid Gensichen, Tugenden von Carl Schäfer, Reflexionen eines Oberfinanzrats und ein heimgekehrtes Modell. Neues zum Heidelberger Schlossstreit, in: Heidelberg. Jahrbuch zur Geschichte der Stadt, herausgegeben vom Heidelberger Geschichtsverein 9, 2004/2005, s.. 129-149.
  • Sigrid Gensichen - Ulrike Grimm, Schloss Favorite Rastatt-Förch. K. F. Schimper, 2001.
  • Sigrid Gensichen, "... nichts als lauter chicane." Zu Cosmas Damian Asams Planänderung bei der Ausmalung der Schloßkirche in der Bruchsaler Residenz und einem neu aufgefundenen Vertragsentwurf , in: Bruckmanns Pantheon 56,1998, s. 112-119
  • Sigrid Gensichen, Das Heidelberger Schloß. Fürstliche Repräsentation in Architektur und Ausstattung, in: Heidelberg. Geschichte und Gestalt, hg. von Elmar Mittler, Heidelberg 1996, s.. 130-161

P. Mgr. Miroslav Herold, Lic., SJ

Miroslav Herold (nar. 1978 v Praze), od roku 1996 člen jezuitského řádu, vysvěcený roku 2006 na kněze. Několik let se věnoval duchovní službě vysokoškolským studentům v Brně a Olomouci. Absolvent několika studijních oborů (filosofie, teologie, dějiny umění) na univerzitách v Bratislavě, Římě a Olomouci. V současné době dokončuje doktorské studium ve svém hlavním studijním zaměření, historii, konkrétněji dějinách římskokatolické církve, a to na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Soustředí se na církevní dějiny raného novověku.

Mag. Dr. Herbert Karner

Je historikem umění. Pracuje v Komisi pro dějiny umění při Rakouské akademii věd a přednáší na Ústavu dějin umění při Vídeňské universitě. V současné době vede dlouhodobý projekt, zaměřený na výzkum vídeňského Hofburgu. Je autorem řady publikací, věnovaných baroknímu malířství a architektuře. Podílel se rovněž na tvorbě katalogu jezuitské architektury v milánské řádové provincii. Ve své dizertaci se zabýval dílem jezuitského malíře Andrey Pozza a šířením vlivu jeho díla ve střední Evropě včetně Čech. Žije v Křemži (Dolní Rakousko), pracuje ve Vídni.

Výběr publikací:

  • Herebert Karner, Die ideale Ebene - ein Mythos der Wiener Deckenmalerei des Barock, in: Jiří Kroupa, Michaela Šeferisová Loudová - Lubomír Konečný (ed.), Orbis Artium (Sborník Lubomíra Slavíčka), Brno 2009, s. 439-444.
  • Herbert Karner, Raum und Zeremoniell in der Wiener Hofburg des 17. Jahrhunderts, in: R. Kauz, G. Rota, J.P. Niederkorn (Hgg.), Diplomatische Praxis und Zeremoniell in Europa und im mittleren Osten in der frühen Neuzeit (Tagungsband, Wien, November 2005), Wien 2009, s. 55-78, 379-385.
  • Herbert Karner, Die Hofburg: Vom mittelalterlichen "Castrum" zur Kaiserresidenz von Leopold I., in: Richard Kurdiovsky (Hg.), Die Österreichische Präsidentschaftskanzlei in der Wiener Hofburg, Wien 2008, s. 19-36.
  • Herbert Karner, Andrea Pozzo, Johann Michael Rottmayr und die Kutsche des Fürsten von Liechtenstein, Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege LXI, 2007, s. 568-589.
  • Herbert Karner, "Faciamus hic tria tabernacula": Architektur und Deckenmalerei in der Klosterkirche in Rajhrad, in: M. Mádl, M. Šeferisová Loudová, Z. Wörgötter (Hg.), Baroque Ceiling Painting in Central Europe / Barocke Deckenmalerei in Mitteleuropa. (Proceedings of the International Conference Brno - Prague, October, 2005), Prague 2007, s. 199-218.
  • Herbert Karner - Artur Rosenauer - Werner Telesko, Die Österreichische Akademie der Wissenschaften. Bau- und Funktionsgeschichte des Hauptgebäudes, Wien 2007.
  • Herbert Karner - Artur Rosenauer - Werner Telesko, The building of the Austrian Academy of sciences and its history, Vienna 2007.
  • Herbert Karner - Richard Bösel, Jesuitenarchitektur in Italien 1544-1773, Band II: Die Baudenkmäler der mailändischen Ordensprovinz, Wien 2007.
  • Herbert Karner, Pod Martovou hvezdou. Obrazová výzdoba Valdštejnského paláce mezi programem a pragmatismem, in: Eliška Fucíková - Ladislav Čepička (ed.), Albrecht z Valdštejna. Inter arma silent musae?, Praha 2007, s. 127-143.
  • Herbert Karner, Die Wiener Universitätskirche der Jesuiten: "Der Römische Kayser / und Römische Bischoff gehören zusammen", in: Barbara Balážová (ed.), Generationen - Interpretationen - Konfrontationen. Festschrift zu Ehren Maria Pötzl Malikova, Bratislava, 2007, s. 177-193.
  • Herbert Karner, Quadraturismo barocco in Austria fra specialisti italiani e austriaci: Dipendenze e cerca di Autonomia, in: Atti del Convegno Realta e illusione nell'architettura dipinta. Quadraturismo e grande decorazione nella pittura del eta barocca, Firenze 2006, s. 459-468.
  • Herbert Karner, Kulturtransfer im Barock. Kunst des 17. und 18. Jahrhunderts in Böhmen, Mähren und Ostösterreich, in: Tschechen und Österreicher. Gemeinsame Geschichte, Gemeinsame Zukunft (Hrsg. Tomas Knóž), Wien - Brno 2006, s. 89-95.
  • Herbert Karner, Die sala dipinta im mährischen Schloß Milotiz. Ein Exemplum "provinzieller" Kunst?, in: Osterweiterung-Westerweiterung. Akten des 11. Österreichischen Kunsthistorikertages (Okt. 2001). Wien 2003, s. 61-66.
  • Herbert Karner - Werner Telesko (Hrsg.), Die Jesuiten in Wien. Zur Kunst- und Kulturgeschichte der Gesellschaft Jesu in der Österreichischen Ordensprovinz (Tagungsband), Wien 2003, 39-55.
  • Herbert Karner, Jesuitische Sakralräume und ignatianische Spiritualität", in: Acta Historiae Artis Slovenica 2002 (V), s. 311-342.
  • Herbert Karner, Andrea Pozzo e la finta architettura d'altare in Austria e Boemia , in: Alberta Battisti (a cura di), Andrea Pozzo e il suo tempo, Milano-Trento 1996, s. 183-187.

Univ.-Lekt. Dozent Mag. Dr. Manfred Koller

Je historikem umění, akademickým restaurátorem a historikem uměleckých technologií. Po dlouhou dobu stál v čele restaurátorských ateliérů rakouského Státního památkového úřadu. Přednáší na Institutu restaurování a konzervování při Univerzitě užitého umění ve Vídni. V minulosti se podílel mimo jiné na výzkumu a restaurování nástěnných maleb významného jezuitského malíře Andrey Pozza (Univerzitní kostel, Liechtensteinský palác), který byl učitelem Jana Hiebela. Svou badatelskou i aktivní restaurátorskou činností, v níž Manfred Koller spojil hluboké znalosti ze sféry dějin umění a poznatky z oblasti restaurování, významně prohloubil poznání malířských a dalších uměleckých technik. Jejich vývoji věnoval řadu odborných statí. Je také spoluautorem německy psaného třídílného Lexikonu uměleckých technik, které vydalo nakladatelství Reclam. Jeho dílem je i rozsáhlá monografie o malířích Peteru a Paulu Strudelech a o vídeňské umělecké Akademii kolem roku 1700. Žije ve Vídni.

Výběr publikací:

  • Manfred Koller, Zur Erforschung der Entwurs- und Maltechnik, in: Peter Keller (ed.), Johann Michael Rottmayr (1654 - 1730): Genie der barocken Farbe, Salzburg 2004, s. 105-111.
  • Manfred Koller, Barocke Wand- und Deckenmalerei in Österreich - Technologie und Restaurierung, Barockberichte. Informationsblätter aus dem Salzburger Barockmuseum 34/35, 2003, s. 325-331.
  • Manfred Koller - Christoph Serentschy, Andrea Pozzos Deckenmalereien in Wien. Untersuchung und Restaurierung, Barockberichte. Informationsblätter aus dem Salzburger Barockmuseum 34-35, 2003, s. 372-379.
  • Manfred Koller - Christoph Serentschy, Die Ölmalerei von Giovanni Antonio Pellegrini in der Wiener Salesianerinnenkuppel, Barockberichte. Informationsblätter aus dem Salzburger Barockmuseum 34-35, 2003, s. 418-426.
  • Manfred Koller, Historické fasády. Průzkum a opatření k záchraně památky, Zprávy památkové péče 56, 1996, s. 182-186.
  • Manfred Koller, Die Brüder Strudel, Hofkünstler und Gründer der Wiener Kunstakademie, Innsbruck 1993.
  • Manfred Koller, Wandmalerei der Neuzeit, in: Oskar Emmenegger - Albert Knoepfli - Manfred Koller - André Meyer, Reclams Handbuch der künstlerischen Techniken. Wandmalerei. Mosaik 2, Ditzingen 1990, s. 213-398.
  • Manfred Koller, Zur Sozialgeschichte von Kunst und Handwerk im 17. Jahrhundert, in: Wolfenbütteler Arbeiten zur Barockforschung (13/14), 1985, s. 425-440.
  • Manfred Koller, Johann Michael Rottmayrs Stellung in der Geschichte der barocken Maltechnik, in: Erich Hubala (ed.), Johann Michael Rottmayr, Wien - München 1981, s. 265-273.

Mgr. Jana Kunešová

Je historičkou umění. Studovala na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde připravila magisterskou práci, věnovanou životu a dílu dvorního malíře Františka Antonína Müllera. V současné době připravuje v rámci postgraduálního studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy disertační práci o nástěnném malířství v severních Čechách. Žije v Chomutově a Praze.

Výběr publikací:

  • Jana Kunešová - Martin Mádl, Malířská výzdoba jezuitské rezidence a kostela sv. Františka Xaverského v Opařanech, in: Památky jižních Čech 2, České Budějovice 2009, s. 87-120.

PhDr. Martin Mádl, Ph.D.

Je historikem umění. Pracuje v Ústavu dějin umění Akademie věd ČR. Zabývá se dějinami umění raného novověku, zejména barokní nástěnnou malbou a barokním sklářstvím. Připravuje soupis barokních nástěnných maleb na území České republiky. Dějiny umění studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde nyní přednáší. Žije v Praze.

Výběr publikací:

  • Jana Marešová - Martin Mádl, Jan Quirin Jahn na uměnovědné vycházce: Poznámky z osmi pražských kostelů, in: Jiří Kroupa - Michaela Šeferisová Loudová - Lubomír Konečný (eds.), Orbis artium. K jubileu Lubomíra Slavíčka, Brno 2009, s. 85-102.
  • Jana Kunešová - Martin Mádl, Malířská výzdoba jezuitské rezidence a kostela sv. Františka Xaverského v Opařanech, in: Památky jižních Čech 2, České Budějovice 2009, s. 87-120.
  • Martin Mádl, Giacomo Tencalla and Ceiling Painting in 17th Century Bohemia and Moravia, Umění 56, 2008, s. 38-64.
  • Martin Mádl, Giacomo Tencalla: un pitore dimenticato di Bissone e la sua opera in Boemia e in Moravia, Bolletino Storico della Svizzera italiana 111, 2008, s. 357-393.
  • Mojmír Horyna - Robert Hugo - Martin Mádl - Pavel Preiss, Kostel sv. Kateřiny na Novém Městě pražském, Praha 2008.
  • Martin Mádl - Štěpán Vácha, Barokní nástěnné malby ve Zlaté Koruně, in: Martin Gaži (ed.), Klášter Zlatá Koruna: dějiny - památky - lidé, České Budějovice 2007, s. 266-294.
  • Petra Zelenková - Martin Mádl, The Celebration of the Losy of Losinthal Family on the Thesis Print from 1667, Journal of the Lute Society of America 36/2003, 2007, pp. 49-86.
  • Martin Mádl, Der Torso des prager Palais' des Francesco della Chiesa. Ein Beitrag zur Geschichte der Waldsteinschen Architektur, Studia Rudolfina 7, 2007, s. 135-143.
  • Martin Mádl, "Detracta larva juris naturae": Reiners malerischer Epilog im Kloster von Břevnov?, in: Martin Mádl - Anke Schlecht - Marcela Vondráčková, Detracta larva juris naturae. Studien zu einer Skizze Wenzel Lorenz Reiners und zur Dekoration der Klosterbibliothek in Břevnov (Opera minora historiae artium 2), Praha 2006, s. 63-126.
  • Martin Mádl, Handkeho skica ze Strahovské obrazárny a malba v olomoucké kapli Božího Těla, Umění 54, 2006, s. 504-512.
  • Martin Mádl - Jerzy J. Kunicki-Goldfinger, Eiland: Georg Gundelach and the Glassworks on the Děčín Estate of Count Maximilian Thun-Hohenstein, Journal of Glass Studies 48, 2006, s. 255-277.
  • Martin Mádl, Autoři nástěnných maleb v plaském klášteře, in: Jiří Fák (ed.), Plaský klášter a jeho minulý i současný přínos pro kulturní dějiny Sborník příspěvků ze semináře konaného v Plasích a Mariánské Týnici ve dnech 11. - 13. května 2005, Plasy - Mariánská Týnice 2005, s. 57-71.
  • Martin Mádl - Michaela Šeferisová Loudová - Zora Wörgötter (ed.), Baroque Ceiling Painting in Central Europe / Barocke Deckenmalerei in Mitteleuropa (Proceedings of the International Conference, Brno - Prague 27th of September - 1st of October, 2005), Praha 2007.
  • Martin Mádl, Kresby pražského malíře Jana Václava Spitzera (1711 - 1773), in: Sborník Národního muzea v Praze Řada A - Historie, LIII/3-4, Praha 1999.

PhDr. Petra Oulíková, Ph.D.

Je historička umění a archivářka. V letech 2001–2014 pracovala v Národním archivu v Praze, od roku 2005 přednáší na Ústavu dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Specializuje se na barokní umění. Je autorkou řady odborných statí a dalších prací, zaměřených mimo jiné na dějiny a interpretaci umělecké výzdoby staveb v rámci řádu Tovaryšstva Ježíšova. Žije v Odoleně Vodě.

  • Petra Oulíková, Obrazové cykly v jezuitských řádových domech, in: Ivana Čornejová - Hedvika Kuchařová - Kateřina Valentová (ed.), Locus pieatis et vitae (Sborník příspěvků z konference konané v Hejnicích ve dnech 13. - 15. září 2007), Praha 2008, s. 435-446.
  • Mojmír Horyna - Petra Oulíková, Kostel sv. Klimenta, Odolena Voda, Odolena Voda 2007.
  • Mojmír Horyna - Petra Oulíková, Kostel sv. Ignáce z Loyoly. Praha - Nové Město, Kostelní Vydří 2006.
  • Petra Oulíková, Klementinum. Průvodce, Praha 2006.
  • Petra Nevímová, Jan Kuben - vir memoriae immortalis, in: Jan Royt - Petra Nevímová (ed.), Album amicorum. Sborník ku poctě prof. Mojmíra Horyny, Praha 2005, s. 124-132.
  • Petra Nevímová, Virga notat virginem et flos deum hominem. Freskový cyklus J. Hiebela v Doksanech, in: Petr Hrubý - Michaela Hrubá, Barokní umění v severozápadních Čechách (Sborník z kolokvia uskutečněného v Muzeu města Ústí nad Labem 24.-25. května 2001), Ústí nad Labem 2003, s. 197-232.
  • Petra Nevímová, Vliv spirituality Tovaryšstva Ježíšova na výzdobné programy řádových kostelů, in: Ivana Čornejová (ed.), Úloha církevních řádů při pobělohorské rekatolizaci (Sborník příspěvků z pracovního semináře konaného ve Vranově u Brna ve dnech 4. - 5. 6. 2003), Praha 2003, s. 217-249.
  • Petra Nevímová, Cyklus nástěnných maleb na chodbách pražského Klementina, in: Alena Pazderová (ed.), Pocta Josefu Kollmannovi. Sborník k životnímu jubileu, Praha 2002, s. 214-227.
  • Petra Nevímová, Novoměstská jezuitská kolej a kostel sv. Ignáce v Praze, Pražský sborník historický XXX, 1998, s. 151-186.
  • Petra Nevímová, Ikonografický program původní výzdoby jezuitského kostela sv. Ignáce v Praze na Novém Městě, Umění 45, 1997, s. 186-201.
Velikost textu: K K K

Archiv Novinek

více...
Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci 4.0, Mezinárodní License
Stanislav Haviar (návrh & správa stránek) | Občanské sdružení Klatovské katakomby (obsah) | Karel Nováček (foto)
2019