Dlouholetá pracovnice Ústavu dějin UK a archivu UK; zabývá se především dějinami školství a církevními dějinami, v těchto oborech publikovala řadu studií a monografií. Podílela se Velkých dějinách zemí Koruny české vydaných nakladatelstvím Paseka a dalším kolektivním díle Dějiny Univerzity Karlovy. V Klatovech spolupracuje pravidelně na přípravě Barokních jezuitských Klatov a historických expozic.

Studium: SVVŠ Praha 10, Přípotoční 1965-1968,  Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, obor archivnictví-dějepis 1968-1973, PhDr. 1974 (FF UK), CSc. 1988 (FF UK), doc. 1999 (FSV UK)

Působení: od 1973 Archiv UK (nejprve jako odborná asistentka, od 1984 vědecká asistentka, od 1988 vědecká pracovnice), od 1992 Ústav dějin UK, vědecká pracovnice

Hlavní obory působení: dějiny školství, dějiny vzdělanosti, církevní dějiny raného novověku

Členství ve vědeckých a redakčních radách: členka redakční rady Ústavu dějin UK od 1990 (dosud), členka užší redakční rady časopisu Dějiny a současnost 1995–2004, členka Vědecké rady Archivu Akademie věd ČR 1992–1996, předsedkyně Vědecké rady Archivu AV ČR 1996–2004, v současné době předsedkyně Atestační komise Masarykova ústavu – Archivu AV ČR, členka Grantové agentury UK 1996–2002, členka Grantové agentury AV ČR 1998-2002, členka Grantové agentury ČR 2005–2008

Pedagogická činnost: UK Pedagogická fakulta, Katedra dějin a didaktiky dějepisu – 1995-2005 – úvod do studia dějepisu, semináře k dějinám 16.-19. století, vedení diplomových prací, v současné době členka Oborové rady pro doktorská studia KDDD PedF UK , vedení disertačních prací, členka zkušební komise Institutu mezinárodních studií FSV UK, 2008 FF UK Ústav českých dějin, přednášky k dějinám UK.

Jejím manželem je prof. Petr Čornej.

Výběrová bibliografie (knižní tituly):

• A History of Charles University. Volume I (1348–1802). Edd. Ivana Čornejová – Michal Svatoš ve spolupráci s Petrem Svobodným. Karolinum Press, Prague 2001.
• Dějepis pro gymnázia a střední školy 2. Středověk a raný novověk (Petr Čornej, Ivana Čornejová, František Parkan). SPN – pedagogické nakladatelství, akciová společnost, Praha 2001, s. 110–131, 133.
• Dějepis pro střední odborné školy. České a světové dějiny (Petr Čornej, Ivana Čornejová, Milan Kudrys, František Parkan). SPN – pedagogické nakladatelství, akciová společnost, Praha 2002, s. 96–109, 112–117, 118–123.
• Dějiny evropské civlilizace I (Petr Čornej, Ivana Čornejová, Petr Charvát, Kateřina Charvátová, Jana Kepartová, Antonín Kostlán). Paseka, Praha – Litomyšl 1995 (2. vydání 1997, 3. vydání 1999), s. 309–319, 346–360.
• Dějiny Univerzity Karlovy I. 1347/48–1622 (redaktor svazku Michal Svatoš; Ivana Čornejová, Jaroslav Kadlec, Jiří Kejř, Jiří Pešek, Petr Svobodný, František Šmahel). Karolinum, Praha 1995, s. 247–268.
• Dějiny Univerzity Karlovy II. 1622–1802 (Ivana Čornejová, Karel Beránek, Zdeněk Hojda, Ludmila Hlaváčková, Marie Pavlíková, Petr Svobodný). Karolinum, Praha 1996, s. 11–68, 99–135, 225–240. (spoluautor Zdeněk Hojda), 241–271.
• Dějiny zemí Koruny české I. (rok vydání originálu: 1992, vydání v ČR/SR: 1992)
• Evropa králů a císařů. Významní panovníci a vládnoucí dynastie do 5. století do současnosti. Petr Čornej, Jan P. Kučera, Vratislav Vaníček a kol. (Ivana Čornejová, Pavel Hoke, Věra Hrochová, Jan Kumpera, Vít Vlnas). Ivo Železný, Praha 1997. 410 s. + tabulky (maďarské vydání Európa uralkodói, Maecenas Könyukiadó, Budapest 1999. s. 324).
• Histoire des Pays tch?ques. Sous la direction de Pavel Bělina, Petr Čornej et Jiří Pokorný, Éditions du Seuil, Paris 1995, s. 173–194, 211–251.
• Jíloviště v dobách minulých (1347–1948). K 650. výročí první písemné zmínky o Jílovišti. Reklamní agentura MIRSA – Obecní úřad Jíloviště, Jíloviště 1998. 38 s.
• Kapitoly z dějin pražské univerzity 1622–1733. Praha : Karolinum, 1992. 192 s. ISBN 80–7066–392–8.
• Kdy, kde, proč a jak se to stalo v českých dějinách. Sto událostí, které dramaticky změnily naši historii (Petr Čornej, Pavel Bělina, Ivana Čornejová, Robert Kvaček, Robert Novotný, František Parkan, Tomáš Pavlíček, Jiří Pernes, Jiří Pokorný, Naďa Profantová, Gabriela Šarochová, Petr Vágner, Vít Vlnas). Reader's Digest Výběr, Praha 2001, s. 182–193, 202–209, 214–221, 226–233.
• Osudové osmičky. Přelomové roky v českých dějinách. Petr Čornej – Jiří Pokorný (garanti projektu) a kol. (Milena Bartlová, Pavel Bělina, Ivana Čornejová, Petr Havel, Pavel Kovář, Robert Kvaček, Petr Mareš, Jaromír Navrátil, Bohumil Pečinka, Jiří Rak, Jan Rychlík, Petr Svobodný, Jan Urban, Vratislav Vaníček, Vít Vlnas, Blanka Zilynská, Bohdan Zilynskyj). Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1999, s. 138–151.
• Osudy Českých králů a královen (rok vydání originálu: 2013, vydání v ČR/SR: 2013)
• Předěly staletí. České a světové dějiny v horizontech věků. Editor Jiří Rulf (autorský tým Milena Bartlová, Pavel Bělina, Miloš Čermák, Petr Čornej, Ivana Čornejová, Tomáš Feřtek, Bořivoj Hnízdo, Petr Charvát, Ivan Klimeš, Tomáš Klvaňa, Luboš Kropáček, Jan P. Kučera, Robert Novotný, František Parkan, Jiří Pokorný, Jiří Rak, Svatava Raková, Daniela Tinková, Vít Vlnas, Bohdan Zilynskyj). Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2000, s. 55–61, 237–243.
• Tovaryšstvo Ježíšovo: Jezuité v Čechách. Praha : Mladá fronta, 1995. 245 s. ISBN 80–204–0471–6. 2. vyd. Praha : Hart, 2002. 264 s. ISBN 80–86529–30–4.
• Ve stínu tvých křídel : Habsburkové v českých dějinách. Praha : Grafoprint–Neubert, 1995. 289 s. ISBN 80–85785–20–X. (spoluautoři Vít Vlnas a Jiří Rak).
• Velké dějiny zemí Koruny české VIII. 1618–1683. Praha : Paseka, 2008. 711 s. ISBN 978–80–7185–947–5. (spoluautoři Jiří Mikulec, Vít Vlnas, Jiří Kaše)
• Z minulosti Děčínska a Českolipska IV (rok vydání originálu: 1985, vydání v ČR/SR: 1985)
• Životopisný slovník pražské univerzity. Filozofická a teologická fakulta 1654–1773, spolu s Annou Fechtnerovou Univerzita Karlova Praha 1986, 597 s.

Studie ve vědeckých časopisech, sbornících a edicích:

• Co by bylo, kdyby nebyla bitva na Bílé hoře
• Hrdinové a zrádci (2003)

Miroslav Herold (nar. 1978 v Praze), od roku 1996 člen jezuitského řádu, vysvěcený roku 2006 na kněze. Několik let se věnoval duchovní službě vysokoškolským studentům v Brně a Olomouci. Absolvent několika studijních oborů (filosofie, teologie, dějiny umění) na univerzitách v Bratislavě, Římě a Olomouci. V současné době dokončuje doktorské studium ve svém hlavním studijním zaměření, historii, konkrétněji dějinách římskokatolické církve, a to na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Soustředí se na církevní dějiny raného novověku.

Předseda občanského sdružení Klatovské katakomby a místostarosta Klatov.

Prof. PhDr. Jiří Mikulec, CSc. (nar. 1962) je vědeckým pracovníkem Historického ústavu Akademie věd ČR v Praze, externě přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice. Zabývá se českými dějinami raného novověku ve středoevropském kontextu, zaměřuje se především na náboženskou a církevní problematiku 17. a 18. století, na kulturní a sociální témata a věnuje se i politickým dějinám českých zemí a habsburské monarchie.

Vedle odborných studií je autorem knih Poddanská otázka v barokních Čechách (1993), Leopold I. Život a vláda barokního Habsburka (1997), Barokní náboženská bratrstva v Čechách (2000), 31. 7. 1627 – Rekatolizace šlechty v Čechách. Čí je země, toho je i náboženství (2005). Jeho nejnovější knihou je syntetická monografie Náboženský život a barokní zbožnost v českých zemích (2013). Na řadě odborných knižních publikací se J. Mikulec podílel také jako spoluautor, v poslední době zejména na osmém a devátém svazku Velkých dějin zemí Koruny české (2008 a 2011).

Ředitel Všeodborového archivu ČMKOS, vyučuje na Pedagogické fakultě UK. Zabývá se moderními dějinami (pomníky, mecenášství, spolková činnost), v poslední době zejména dějinami odborů a dějinami školství.

Český herec, syn pedagoga Jaroslava Potměšila.

Rodák z Prahy se věnoval hraní už od dětství. V pouhých jedenadvaceti letech se stal velkou filmovou hvězdou díky hlavní roli naivního mladíka Martina, který naletí skupině veksláků, aby se následně stal jedním z nich v dnes již kultovním snímku Víta Olmera a Radka Johna Bona a klid. Ve stejném roce si zahrál také ústřední postavu udatného ševce Jíry v pohádce Zdeňka Trošky O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Zajímavou hereckou kreaci předvedl i v na svoji dobu velmi odvážném filmu PROČ?.

Dnes se objevuje zejména na divadelních prknech. Je členem spolku Kašpar, který hraje v Divadle v Celetné. Příležitostně se vrací i na filmová plátna (BOLERO). Za ztvárnění titulní role v Shakespearově hře Richard III. získal cenu Alfréda Radoka.

PhDr. Martin Svatoš, CSc. – samostatný vědecký pracovník Ústavu pro klasická studia AV ČR, nyní Kabinetu pro klasická studia při Filozofickém ústavu AV ČR, oddělení Dokumentace a výzkum kulturního dědictví.

Pořádal řadu vědeckých konferencí a kolokvií, přednášel a přednáší na mezinárodních i českých vědeckých konferencích. V letech 1999–2005 koordinoval českou účast na mezinárodním multilaterálním projektu „L’Europe en réseau. Contributions a l’histoire de la culture écrite 1650–1918 – Vernetztes Europa. Beiträge zur Kulturgeschichte des Buchwesens 1650–1918“. V současné době je členem redakčních rad sborníků Acta Comeniana a Pražský sborník historický.

Zabývá se dějinami klasické filologie a humanistického vzdělání v habsburské monarchii, z toho oboru publikoval studie a dvě monografie. Uveřejnil též řadu studií o recepci antické kultury v novodobé české i evropské kultuře, antologii českého humoru na antické téma i překlady novolatinské literatury, zvl. české provenience. Věnoval se rovněž výzkumu a publikování archívních materiálů týkajících se života a díla Franze Kafky.

V posledních letech je jeho badatelská i publikační aktivita zaměřena převážně na dějiny písemné kultury v českých zemích v raném novověku, především pak na výzkum a vydávání novolatinské literatury a na kulturněhistorický výzkum působení náboženských řádů v českých zemích v 17. a 18. století. V rámci výzkumu knižní kultury raného novověku byl v letech 1999–2005 za českou stranu koordinátorem mezinárodního multilaterálního projektu „Livre, culture et nationalités dans la monarchie des Habsbourgs (17e–19e siècles)“. V poslední době připravil k vydání řečnický spis Bohuslava Balbína: Qvaesita oratoria (v tisku) a podílel se na vydání dosud nevydaného třetího dílu historické práce Aloise Kroesse SJ: Geschichte der Böhmischen Provinz der Gesellschaft Jesu, III. Band, z nově nalezeného rukopisu, resp. strojopisu (spolu s P. Petrem Kolářem SJ). V současné době se podílí mj. na přípravě edice rukopisu Jana Petra Cerroniho: Scriptores Regni Bohemiae v rámci projektu „Johann Peter Cerroni a historia litteraria jeho doby I“

Zdroj:

• Kabinet pro klasická studia, AV ČR

Vystudovala obor historie-latina na filozofické fakultě UK, po doktorském studiu na téže fakultě pracovala nejprve v Ústavu dějin a archivu UK a od roku 2001 je vědeckou pracovnicí oddělení raného novověku Historického ústavu AV ČR. Své výzkumy zaměřuje především na dějiny vzdělávacích institucí a roli náboženských řádů v rané moderní středoevropské společnosti. Těžiště jejího zájmu představuje působení jezuitů u nás. Věnuje se jejich pedagogické činnosti, zejména školskému divadlu a významným osobnostem stojícím za katedrou řádových gymnázií. Je členkou týmu vytvářejícího biografickou databázi řeholníků. Publikace: Každodenní život učitele a žáka jezuitského gymnázia. Praha, 2006 (monografie); Consuetudines Assistentiae Germaniae I., Praha, 2011, (1. vydání); Sv. Jan Nepomucký na jezuitských školních scénách, Praha 2015 (kolektivní monografie).